Batman vs česká filmová kritika – závěr

Published by:

Ve své práci jsem se pokusil podchytit nejen vývoj mínění české filmové kritiky o komiksovém superhrdinském filmu, ale také mechanismy, které toto mínění utvářely. Přitom jsem sledoval jak rétoriku českých kritik a recenzí a jejich práci se sémantickými poli, tak i dalšími články, které doprovázely premiéry jednotlivých filmů. Díky tomu se mi podařilo zmapovat cestu uvažování o komiksovém superhrdinském filmu a určit časové úseky, které v očích české publicistiky tento typ snímků definovaly.

Continue reading

Batman vs česká filmová kritika (2005) – 5. část

Published by:

Od premiéry Batmana a Robina do premiéry následujícího snímku Batman začíná uplynulo osm let a okolnosti kritické recepce byly poněkud odlišné než u předchozích filmů. U prvních čtyř Batmanů bylo možné sledovat vývoj o uvažování o komiksovém filmu. Bylo to o to snazší, že batmanovské filmy toto uvažování z velké části utvářely. Premiéra prvního Batmana sváděla k uvažování o komiksovém filmu jako o komerční pohádce, Batman se vrací nabídl nadšení z posunu opovrhovaného žánru směrem k politické satiře a psychologickému thrilleru. Poslední počiny Joela Schumachera definovaly batmanovský film jako velkolepý studiový projekt, spojený s okázalou propagací a účastí hvězd.  Především film Batman navždy ale ustanovil představu o poetice komiksového filmu. V pojetí článků o Batmanovi navždy, jak jsem popsal v příslušné kapitole, byl komiksový film vnímaný jako hříčka plná barev, humoru, jasně polarizovaného dobra a zla, křiklavosti a opulentní akce. Především byl vnímaný jako film, od něhož se nedá čekat takříkajíc seriózní filmařina.

Continue reading

Batman vs česká filmová kritika (1997) – 4. část

Published by:

Poslední batmanovský film devadesátých let minulého století byl vnímán v určitých nastavených schématech, čímž se od předchozích tří filmů značně odlišoval. U všech prvních filmů se znovu ustavovala a přehodnocovala schémata definování i hodnocení filmů. Batman a Robin oproti tomu vychází ze schématu, které pomohla ustavit recepce Batmana navždy. Joel Schumacher byl uchopen jako tvůrce úspěšných hollywoodských hitů. Poetika Batmana navždy byla chápána jako návrat k původnímu komiksu, se vším, co česká filmová kritika chápala jako původní komiks. Česká filmová kritika tak vystavěla schéma Batmana a Robina coby komerčního filmu atrakcí, u něhož na vyprávění nezáleží téměř vůbec. Většinová pozornost se přesunula na mizanscénu, ale bez konkrétních, sevřenějších dějových schémat. Tím se pro batmanovský film vyvinul určitý typ metody sociální konvence, kdy byl u filmu očekáván jistý přístup. Označení produktu jako komerčního připravila schémata, v nichž se česká filmová kritika rozhodla film sledovat. Hlavní bylo rozdělení batmanovské série na Burtonovu a Schumacherovu éru, přičemž první byla určena jako srovnávací vzor. Idealistickou metodou postupovali kritici vytvářením schématu Schumacherových filmů, na kterých sledovali hlavní rozdíly mezi poetikou a využitím mizanscény. Především šli po shodných znacích, což bylo v první řadě uchopení padoucha a herecké výkony.

Continue reading

Batman vs česká filmová kritika (1995) – 3. část

Published by:

Třetí film batmanovské série v jistém smyslu znamenal návrat k původním schématům. Stěžejní byla mírná nepříliš přesně pochopená informace, že se nový režisér Joel Schumacher snaží vrátit k poetice původních batmanovských komiksů. To u výsledného filmu znamenalo vrátit podobu Batmanova světa zpátky tam, kde byl, než do něj vstoupil Frank Miller s komiksem Návrat temného rytíře a vnesl do příběhů netopýřího superhrdiny temné tóny, jež jsou s hrdinou spojené. Z tohoto pojetí do určité míry vycházely první dva filmy Batman i Batman se vrací. Třetí Batman navždy se pojetím vrací do tohoto takříkajíc „předmillerovského“ stadia, v němž Batman ochotně spolupracoval s policejními orgány a nepředstavoval temnou postavu. Toto pojetí také nejvíce proslavil televizní seriál ze šedesátých let.[1] Schumacher na tyto prvky navázal poetikou, která opět vedla k původním schématům. Pro českou filmovou kritiku však snaha vrátit se k původním komiksům pravděpodobně znamenala návrat ke komiksům jako takovým. Jinými slovy – nevnímali Schumacherův návrat ke kořenům tak, že se vrací k určitému směru komiksů, ale že na rozdíl od Burtona, jehož batmanovské filmy odrážely jeho vlastní, temnou poetiku, vyznává Schumacher poetiku komiksu. Díky tomu býval Batman navždy označován jako „comicsovější“.

Continue reading

Batman vs česká filmová kritika (1992) – 2. část

Published by:

Co se týče batmanovských filmů a komiksového superhrdinského filmu obecně, po prvním Batmanovi se sémantické pole kritiků rozšířilo o sevřenější definici. Česká filmová kritika si potvrdila, že komiksový film je příznačný především pro vyprávění obrazem, důraz na vizuální stránku. Kritika reflektovala první film na základě práce s mizanscénou, herectvím, kostýmy a efekty a přijala fakt, že na vyprávění jako takovém nezáleží. Jeho zápletku považovala za průhlednou, vývoj postav za nevalný a efekty samoúčelné. Vyrovnala se tak s příchodem filmu, který svým způsobem narušil to, co si o filmech pamatovala.

Continue reading

Batman vs česká filmová kritika (1989) – 1. část

Published by:

Zatímco v minulé části jsem nastínil, jak bude zhruba seriál vypadat, dnes se můžeme pustit do první zásadní batmanovky, která se promítala v českých kinech. Snímek Tima Burtona z roku 1989 je adaptací komiksu o milionáři (a postupem času miliardáři) Bruci Waynovi, který po nocích potírá zločin pod maskou superhrdiny Batmana. Snímek, jemuž Burton vtiskl osobitý vizuální styl, byl jedním z prvních komiksových superhrdinských filmů uvedených v českých kinech. Česká filmová kritika si dala za cíl nejen určit, nakolik je film dobrý a nakolik špatný, ale také jej přiblížit českému divákovi a určit, s jakým žánrem má vlastně co do činění. Vyjma Donnerova Supermana nebyl v Čechách filmový precedens, který by superhrdinskou látku zastupoval.

Continue reading

Batman vs česká filmová kritika (1989 – 2005) – úvod

Published by:

Celý seriál vychází z předpokladu, že v období mezi roky 1992 a 2005 se významně proměnily metody tuzemského kritického uvažování o superhrdinských komiksových filmech, přičemž tuto hypotézu budu prověřovat na příkladu námětově spjaté série filmů Batman, Batman se vrací, Batman navždy, Batman a Robin a Batman začíná. Podle mě lze v případě těchto děl pozorovat kritický příklon k postupnému uvažování o komiksových filmech jako o produktu kvalitní hollywoodské produkce v podobném smyslu slova, jako se od devadesátých let hovoří o kvalitní televizi.[1] Chci prokázat, že nástroji této rétoriky byly silné autorské osobnosti na režisérské pozici, respektované herecké osobnosti v důležitých rolích bez směřování ke karikatuře, dvojité oslovování fanoušků i nefanoušků – a možnosti jednotlivých filmů být významově zobecněny.

Continue reading

Vetřelec: Covenant (2017) je tím, čím měl být Prometheus

Published by:

Když se posádka vesmírné lodi Covenant rozhodne změnit své kolonizační plány a následovat tajemný signál, otevře si tak cestu do pekel. Zato divákovi se otevře dlouho očekávaná cesta ke vzniku prvního skutečného vetřelce. Konečně. Ale je tu ještě někdo nebezpečnější, kdo udává evoluci nový význam. Pokračování Promethea jsme si nemohli nechat ujít. A nelitovali jsme. V následující párové recenzi se dozvíte, v čem se filmová série zlepšila, čím skvěle zapadá do filmového světa Vetřelců a čím se naopak  odlišuje. Continue reading

Strážci Galaxie vol. 2: Intergalaktické rodinné drama – párová recenze

Published by:

Parta vesmírných odpadlíků musí opět zachraňovat vesmír a přitom znovu pořešit vzájemné vztahy, a to jak mezi sebou, tak s postavami vně týmu. Jak se jim to povedlo? Posouvá se strážcovská série dál, nebo se točí na místě? A jak si film stojí oproti ostatním marvelovkám? Na to hledáme odpověď v naší-vaší párové recenzi.
Continue reading

Přejít k navigační liště