Monthly Archives: Prosinec 2014

Šťastná – Rivalita hereček v debutu Evy Toulové – recenze

Published by:

Viktorie Šťastná (Andrea Daňková) obdivuje velké ikony stříbrného plátna a po maturitě odjíždí studovat do Prahy vysněný obor herectví na Divadelní akademii. Mladá nezkušená dívka si v neznámém prostředí neumí moc poradit, je úzkostná a uzavřená. Následující školní rok jí pomůže dospět, postavit se vlastním strachům a především si uvědomit, jak může být doopravdy Šťastná.

Continue reading

Hosté Večeře Páně (Nattvardsgästerna) – Bez Boha o Bohu – esej

Published by:

Filmy Ingmara Bergmana se vyznačují bolestnými tématy mravní krize, střídáním sociálních, existenciálních a erotických motivů, hledáním víry ve světě, který ji ztrácí, odcizením dehumanizované společnosti nebo steskem po lásce a utrpením ze samoty (jako jsou např. snímky Sedmá pečeť, Lesní jahody, Pramen panny, Mlčení, Šepoty a výkřiky a mnoho dalších, které tyto motivy nabízejí v různých variacích). Styl i dramaturgii Bergman zpravidla podřizuje úvahám o smyslu života.  Nejinak je tomu i u snímku Hosté večeře Páně, v němž předkládá celou škálu teologicko – filozofických otázek, čímž se snaží nahlédnout pod povrch zubožené lidské duše.

Continue reading

Jane the Virgin: Od telenovely k oceňovanému americkému seriálu – recenze

Published by:

Jane je 23, je panna a je těhotná. Rozhodně ale nedošlo k božskému zásahu – prostě ji jen doktorka při gynekologické prohlídce omylem provedla umělé oplodnění. Otcem dítěte je Rafael, shodou okolností nejenom bratr doktorky, ale také dávná platonická láska Jane. Jane je však zasnoubena se sympatickým detektivem, který vyšetřuje vraždu nejlepšího Rafaelova kamaráda. S kamarádem měla poměr Rafaelova manželka Petra. To jen tak pro začátek – vztahy jsou daleko komplikovanější a hlavních postav je také více. Telenovelu to nepřipomíná náhodou. Jane the Virgin je remake Juanina zázraku, venezuelské telenovely, která běžela i u nás (Juana la Virgen, 2002). Vytvořit americkou verzi telenovely není nic nového – v roce 2006 vznikla třeba populární Ošklivka Betty (Ugly Betty, 2006). Jane se nicméně odlišuje tím, že inspiraci telenovelou nejen přiznává, ale velmi dobře a originálně využívá. Seriál se tak stal hitem kritiků (na serveru Rotten Tomatoes má první série 100%) a v současnosti je i nominovaný na dva Zlaté glóby (pro nejlepší komediální seriál a po herečku v titulní roli Ginu Rodriguezovou).

Continue reading

Přehled premiér – 18. prosinec 2014

Published by:

Ben Stiller opět mluví s muzejními exponáty. Ne kvůli duševní chorobě, ale díky kouzelné staroegyptské desce, propůjčující dinosauřím kostrám a voskovým figurínám život. Desku však pomalu hlodá zub času a kouzlo se začíná vytrácet. Noc v muzeu: Tajemství hrobky se tedy musí odehrát v Londýně, kde se nachází řešení tohoto problému.

Continue reading

TOP 10 neznámých herců

Published by:

Jejich tváře jsou známé, hrají v populárních filmech a seriálech a přesto jejich jména zná pouze nepatrný zlomek filmových fandů. O kom je řeč? Přeci o hercích, kteří nemají žádnou star power a jsou do konce kariéry odsouzeni k vedlejším rolím a štěkům. Vybrali jsme deset těch „nejznámějších“, co si podle nás zaslouží trochu zprofanování a uznání.

Continue reading

Strom na dřeváky (L‘ Albero degli zoccoli) – Víra, pokora a láska – recenze

Published by:

Největšího uznání dosáhl režisér Ermanno Olmi díky filmu Strom na dřeváky, který je téměř tříhodinovou mozaikou složenou z každodenního života chudých bezzemků.  Mistrovská kresba venkovské atmosféry, psychologizace postav a pracovního prostředí společného hospodářství nezapřou režisérův filmový základ v dokumentárních filmech, jimiž začínal v 50. letech minulého století svou profesní dráhu. Touha zobrazovat pracující lid v průmyslovém či rurálním prostředí se přenesla do jeho hraných filmů. Avšak ve snímku Strom na dřeváky získává Olmiho náhled na každodennost pracujícího člověka zcela nový rozměr a tím je převaha neustále působící duchovní síly nad popisností děje.

Continue reading

Židovská zkušenost ve filmu

Published by:

Nejčastější židovské stereotypy[1]

„Ghetto Girl“: mladá dívka starající se o rozruch v ghettu, se objevuje v letech 1880-1925. Křiklavě nevkusný typ dbající o svůj vzhled. Její vulgarita uvádí do rozpaků ostatní Židy. Představuje pracující ženu schopnou použít intriky, aby si zajistila finanční nezávislost a udržela si ekonomický a sociální status. Většinou byla Ghetto girl tolerována, přičemž na pozadí mohli vyniknout židovští muži zbožného rázu. Vlnou emancipace a asimilace ghetto girl zmizela a nahradila ji židovská matka, později židovsko-americká princezna.

Continue reading

Přejít k navigační liště