Monthly Archives: Prosinec 2015

Síla se probouzí už týden po premiéře drží řadu historických rekordů

Published by:

Legendární sága Star Wars dospěla minulý týden ke svému sedmému filmovému pokračování. Síla se probouzí byla provázena velkými očekáváními, těžko však říct, zda někdo vůbec doufal v takto rekordní přílet zatím posledního dílu hvězdné ságy do světových kin. Zde je prozatímní přehled těch nejzajímavějších rekordů, které už po pouhém týdnu promítání Síla se probouzí drží jak ve světovém měřítku, tak v jednotlivých státech. A podotýkám, že film ještě neměl premiéru v Číně, tedy nejlidnatějším státě světa!

Continue reading

Analýza argumentů mluvících proti Síla se probouzí

Published by:

Sedmou epizodu Star Wars máme za sebou a podle očekávání se (ta skutečná) Galaxie rozdělila na dva neslučitelné tábory – jedni považuji Síla se probouzí za omyl, se kterým nechtějí mít nic společného, druzí (a vzhledem ke globálním ohlasům si troufám tvrdit, že tato skupina je daleko rozsáhlejší) se do zatím poslední epizody zamilovali a považují ji za nejlepší možný start do nové trilogie.
Continue reading

Všeobjímající kult jménem Star Wars, epizoda čtvrtá: Recenze na Síla se probouzí (bez spoilerů)

Published by:

To, že se tolik očekávané sedmé pokračování hvězdné ságy vrátí v plné síle co do počtu předprodejů, co do obřích úspěchů v tržbách a co do dalších matematických rekordů, se očekávalo, k tomu už jsou legendární Star Wars předurčené dlouho dopředu. Pro fanoušky zásadnější otázka však zní – vrátilo se Star Wars v plné síle i co do konzervativního příběhu a tradiční atmosféry? Continue reading

Všeobjímající kult jménem Star Wars, epizoda třetí: Přehled postav a děje

Published by:

Jak bylo již dříve řečeno, Star Wars jsou multižánrovým vyprávěním zahaleným do sci-fi hávu, nejsou zdaleka jen sci-fi ságou. Díky mnoha subpříběhům nepřímo vázaným na ten hlavní stěžejní příběh (viz dále) je lze vnímat částečně jako plné romantických zápletek (Han/Leia, Anakin/Amidala), politicko-válečných dramat (Senát, rebelové, Aliance), polonáboženských fundamentů (Jediové, Sithové), můžeme v nich nalézt řadu inspirativních tradičních prvků (boj dobra se zlem s jasně vymezenými a definovanými hranicemi, které jsou však křehké a realisticky propletené).

Continue reading

Všeobjímající kult jménem Star Wars, epizoda druhá: Společenský přesah

Published by:

Star Wars jsou na jedné straně tak žánrově vyhraněným dílem, až by se chtělo očekávat, že jeho hypotetický dosah bude mít vliv jen na vášnivé fanoušky fikčních sci-fi světů a střední proud bude míjet bez povšimnutí. Jak je ale možné, že v praxi to zdaleka neplatí a že Star Wars zaujímá významnou pozici v srdcích nejen mladých mužů zblázněných do science fiction, ale i starších generací, žen, lidí různých národností i náboženských přesvědčení?

Continue reading

Všeobjímající kult jménem Star Wars, epizoda první: Historie

Published by:

Jen těžko bychom hledali nejen ve filmovém, ale obecně v kreativně-uměleckém světě výraznější a rozsáhlejší metanaraci(1), která se s původně téměř nulovými ambicemi stala bezprecedentním kultem s tak širokým a hlubokým uměleckým i filozofickým dosahem. Ani takoví velikáni jako Marvel Comics či Joanne Rowlingová nedokázali se svým žánrově striktně vymezeným a specifickým dílem zasáhnout tak masové publikum, jako kalifornský rodák George Lucas. V čem vězí úspěch nenahraditelných Star Wars? Je to úspěch zasloužený, nebo spíše jen spoléhá na sociální haló efekt?

Continue reading

Hráči, hitmani a štvanci – Užití stealth prvků ve filmu – 2. část

Published by:

minulé části jsem užil příklady užití stealthu na kontrastu Collateral a Johna Wicka, přičemž jsem si odpovídal na otázku, proč jsou adaptace videoher, zejména populárního Hitmana, špatně natočené a přijímané. Vyšlo přitom najevo, že prvky této série, nazývané stealth, můžou sehrát atraktivní roli i ve filmu a není proto důvod je potlačit na úkor spektakulárních přestřelek, jak tomu u obou filmových Hitmanů bylo.  V tomto článku se bude toto tvrzení dokazovat dál, skrze podrobněji pohled na film, u něhož je tato funkce hlavní dominantou. Thriller Štvanec (The Hunted, 2003, r. William Friedkin) přímo staví na splynutí postav s prostředím a na tomto principu rozvíjí i paralelismus dvou hlavních postav.

Continue reading

Hráči, hitmani a štvanci – Užití stealth prvků ve filmu – 1. část

Published by:

Příčinou toho, proč jsou adaptace počítačových her obecně špatně natočené a ještě hůře přijímané, bývá nepochopení principů her samotných ze strany filmových tvůrců. Našli bychom mnoho příkladů, nicméně pro kontext využití klíčových prvků, na něž bude tento text zaměřen, bude ideální uvedení příkladu dvojice akčních snímků Hitman (2007) a Hitman: Agent 47 (2015). Oba filmy se vyznačují opulentní akcí a častým bojem titulního hrdiny proti mnohonásobné přesile. Populární herní série stejného jména však není plochou střílečkou, jak by se díky oběma filmům mohlo zdát. Možnost pustit se do zběsilé přestřelky proti přesile sice byla atraktivní a uskutečnitelná, ale také riskantní a méně zábavná. Ta druhá, lepší možnost, zahrnovala plížení, převleky, skrývání se a celkově snahu o to, aby hráče zaznamenalo co nejmenší množství nepřátel. S touto metodou, nazývanou stealth, operovala celá řada herních sérií. Metal Gear, Splinter Cell nebo již zmíněný Hitman pracují s atraktivitou a adrenalinovou zábavou plynoucí z potřeby zůstat v úkrytu a zaútočit nikým nespatřen ze stínu. Otázkou je, proč by tato atraktivita nemohla fungovat ve filmu? Odpověď zní: mohla a funguje. Jen to nikdo nepoužívá u herních adaptací. V první části tohoto textu si nicméně ukážeme film, který stealth prvků příležitostně využívá a ve druhé části, na níž se můžete těšit během týdne, zanalyzuji film, který se stealth pracuje aktivně.

Continue reading

Přejít k navigační liště