Okamžiky z Izraele (2016) – Nenarativní zachycení estetičnosti – téma

Před dvěma lety natočil Daniel Bordovský dokumentární film Osoblažka z prostředí úzkorozchodné železniční trati, který se setkal pro málo popisnou prezentaci zobrazovaného s nesouhlasným kritickým ohlasem. Filmu byla vytýkána především zanedbaná informativní hodnota, která by ozřejmila počínání pracovníků železnice, a divák by detailněji pronikl do chodu staré parní lokomotivy, představující nejzajímavější vizuální atribut filmu spolu s poeticky laděnými záběry ubíhající krajiny. Na jedné straně se bez doprovodného komentáře ukázalo, že se zvolené téma samo o sobě přímo nehodí pro nenarativně strukturovanou výpověď o úzkorozchodné železnici, o jejímž fungování nemá mnoho diváků zrovna ponětí. Avšak na straně druhé lze postřehnout počátky formálního a estetického uvažování filmového nadšence a amatérského režiséra, který má o svých budoucích filmových počinech zcela jasnou představu. To v sedmnácti letech může říct jen málo jedinců.

Na Osoblažce si Bordovský vyzkoušel, že poetická stránka dokumentu vyžaduje hlubší diváckou participaci, což se pojí i s tematickým ukotvením. „Hodně lidí říkalo, že se v podstatě o Osoblažce nic nedozvěděli. Zřejmě očekávali tradiční dokument s komentářem. Tak jsem se rozhodl, že udělám film, kde jde především o zachycení atmosféry,“popisuje Bordovský záměr svého nejnovějšího filmu Okamžiky z Izraele, který sám natočil, sestříhal a zeditoval. Krátkometrážním snímkem dokazuje, že informační hodnota dokumentu netkví pouze ve slovech a doslovném výkladu viděného, ale stejně tak má opodstatnění zpomaleně zabíraná tapiserie obrazů,záměrně adorovaná idealistickým pohledem na zemi zaslíbenou.

161258928_349cbb

Chci zachytit vizuální krásu,“ vysvětluje mladý filmař, „nešlo mi o to vyprávět příběh, ale zprostředkovat zážitek. Chtěl jsem, aby si divák při sledování odpočinul, aby se přenesl do zcela jiného  prostředí a aby na chvilku zapomněl na veškeré své problémy v reálném životě. Pomalá forma vyprávění umocněná meditativním hudebním doprovodem představuje vizuální vyjádření „neviditelného“ či „nesdělitelného“, což je v tomto případě klid a mír v srdci, jak všech participátorů (záměrně i nezáměrně zabraných kamerou), tak samotných diváků. Porozumění významům znásobuje Bordovský citacemi z Bible, které přímo k vnitřnímu ztišení a pokoře odkazují. Užity jsou verše ze Starého i Nového zákona, a to v pěti krátkých kapitolách mapujících průběh cesty návštěvníků-poutníků zemí sice rozpolcenou náboženstvím a vnitřními společenskými rozkoly, ale přesto sjednocenou nadějí na poklidný život.

Původní představa podle Bordovského byla, že by se jednalo spíše o čtyřminutové video, než o krátkometrážní snímek, avšak s návštěvami Jeruzaléma, Tel Avivu, přístavního města Jaffy (dnes součást Tel Avivu) či Mrtvého moře a pouštních oblastí se zrodil formálně ozvláštňující experiment pracující s hlubším diváckým ponorem. O jímavý, místy psychedelicky podbarvený, hudební doprovod se postaral Anton Fedchenkov působící pod pseudonymem Kai Engel. „S Antonem jsem už delší dobu v kontaktu, domluvili jsme se, že budu moct použít jeho nové skladby z kteréhokoliv z jeho alb,“ vysvětluje Bordovský, „zároveň se Fedchenkov nabídl, že by mi příště mohl složit hudbu přímo pro můj další film,“ nevylučuje režisér další tvorbu a také spolupráci s hudebníkem. Mimochodem, hudba Kaie Engela posloužila jako doprovod také u zmíněné Osoblažky.

161258926_9e89f8

Poeticky navozený pocit klidu a míru vychází ze způsobu filmového vnímání Daniela Bordovského, jehož inspiračním zdrojem se stal film Strom života režiséra Terrence Malicka, který je zároveň jeho filmařským vzorem. Ve Stromu života vychází na počátku Malick z knihy Job a užívá citaci jako obecný odkaz k pokornému přijímání lidského osudu.„Použít citace z Bible mě napadlo až poslední dny v Izraeli. Protože jsme bydleli u našich amerických přátel, poprosil jsem Pam Herman, naši hostitelku, aby verše namluvila anglicky na můj iPhone,“ vzpomíná Bordovský, který verše zároveň sám vybral podle toho, co mu evokovala jednotlivá navštívená místa, a odpovídaly tomu, co chtěl sdělit po obrazové stránce. Další tvorbu směřuje Bordovský k naraci se subjektivní hloubkou zaměřenou na percepční myšlení postav. Rozhodně bude zajímavé sledovat další kroky tohoto mladého režiséra, který má potenciál v budoucnu prolomit vlny amatérismu. Celý film zde:

Prosinec 5, 2016

Štítky: ,

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *