Batman vs česká filmová kritika – závěr

Tags: ,

Ve své práci jsem se pokusil podchytit nejen vývoj mínění české filmové kritiky o komiksovém superhrdinském filmu, ale také mechanismy, které toto mínění utvářely. Přitom jsem sledoval jak rétoriku českých kritik a recenzí a jejich práci se sémantickými poli, tak i dalšími články, které doprovázely premiéry jednotlivých filmů. Díky tomu se mi podařilo zmapovat cestu uvažování o komiksovém superhrdinském filmu a určit časové úseky, které v očích české publicistiky tento typ snímků definovaly.

Jako hlavní pozadí jsem zvolil filmy s populárním superhrdinou Batmanem, protože se dočkal filmové adaptace v každém ze zkoumaných období a zpočátku mínění o komiksovém filmu utvářel. Shledal jsem jako lepší možnost soustředit se primárně na jednoho hrdinu se s konkrétním fikčním univerzem. Pojetí batmanovských fikčních světů se v průběhu kinematografie měnilo s přístupem tvůrce a ovlivňovalo české povědomí o tom, co komiksový film představuje.

Vývoj uvažování o komiksovém filmu jsem rozdělil do dvou hlavních období, přičemž první období zastřešuje několik různých směrů uvažování. První velké období označuje směr uvažování o komiksovém filmu „směrem zevnitř“. Předmětem zájmu kritiků bylo zjistit, co snímek přináší do světa filmu, čím ovlivní vědění v jejich vlastní filmové encyklopedii. Druhé období v batmanovské recepci rozpoznávám s uvedením filmu Batman začíná – a patří uvažování o komiksovém filmu „směrem dovnitř“. To znamená zájem o to, co filmaři a studia přinášejí batmanovské látce.

V seriálu jsem se ovšem soustřeďoval dominantně na první období, u něhož každý ze čtyř filmů, které je reprezentovaly, přinesl nové podněty, kam Batmana zařadit a jak vymezit komiksový film. Uvažování „směrem zevnitř“ je nejvíce patrné u snímků Batman a Batman se vrací. Premiéry obou filmů dělilo několik měsíců. Pro určení tohoto vývoje jsem stanovil metody podle Andrew Tudora, podle nichž kritici vybírali jednotná stanoviska. Byla to 1) idealistická metoda – vzít jeden film a všechny ostatní s ním srovnat stran prostředků a konvencí; 2) empirická metoda – určit charakteristiky filmu, které zapadají do zavedeného žánru; 3) metoda a priori – prostě si žánrová kritéria stanovit; 4) metoda sociální konvence – užití kulturních očekávání ke kategorizaci textu.

U prvního filmu hrála velkou roli empirická metoda – kritici si určili žánry, do kterých Batmana zasadí, a v jejich rámci ho posuzovali. Vytvořili sémantická pole významů, vztažených ke konkrétním žánrům a na jejich základě nejen ustavili žánrový rámec filmu, ale i jeho hodnocení. Sám o sobě byl Batman určen jako pohádka, a na základě toho, jestli v něm vnímali či nevnímali parodické prvky, mu přisuzovali hodnocení. U filmů Batman se vrací i Batman navždy to byla idealistická metoda, kdy kritici porovnávali oba filmy s předchozími v rámci vypravěčských postupů i na úrovni poetiky. Přitom se nesoustředili jen na změny jako takové, ale především na to, jak moc Batman se vrací narušuje jejich vlastní stanovená schémata. U Batmana navždy se navíc přidala i metoda sociální konvence, když poetiku Schumacherova Batmana vztáhli k poetice komiksu. Hodnocení třetího Batmana pomohlo předpřipravit schéma pro hodnocení Batmana a Robina, k němuž česká filmová kritika od začátku přistupovala jako k velkolepé podívané, u níž není důležitý narativ ani herecké výkony, ale opulentní efekty. Od roku 2000, kdy filmaři signifikantně změnili přístup ke komiksovému filmu, změnili kritici schémata, s nimiž ke komiksovému superhrdinskému filmu přistupovali. To se týkalo i filmu Batman začíná, kde se plnohodnotně rozvinulo uvažování „směrem dovnitř.“

Česká filmová kritika se v případě prvního Batmana zaměřovala především na to, jak interaguje s jinými žánry. Ze superhrdinských filmů byl v Čechách známý převážně Superman Richarda Donnera. Ten působil natolik ojediněle, že v českých kritikách nevytvářel žádnou žánrovou tradici. Pro svůj přímočarý příběh, tematiku boje dobra proti zlu a prvky sci-fi byl první Batman spojován s pravidly pohádky. Kromě toho se film potýkal s dalším zajímavým směrem uvažování. Jak píše Roz Kaverney, dříve bylo mnohem jednodušší přiznat, že čtete červenou knihovnu, než že čtete komiks.[1] Toto uvažování bylo do jisté míry patrné i u nás. Recenzenti přistupovali ke komiksu jako k něčemu, co patří dětem, co nemá váhu seriózního díla. V recenzích projevovali k Batmanovi určitý despekt. Zároveň se jim ale film líbil. Třebaže poukazovali na jeho jednoduchost a jejich interpretační rámce hraničily až s posměchem, buď málokdy zmínili nějakou vážnou chybu, nebo přiznali, že je film ve výsledku dobrý. V souvislosti s tím jej často označovali jako parodii, čímž omlouvali fakt, že mu všechny atributy, patřící jinak v jejich sémantickém poli k nižším žánrům, připisovali k dobru. Výsledné recenze pak vznikly jako kompromis těchto protichůdných pocitů – vědomí, že před nimi stojí brak, a vědomí, že ten brak je vlastně docela dobrý film. Způsob, jakým byl Batman českou filmovou kritikou přijat, vychází z určitého srovnání. Česká filmová kritika srovnávala s tím, co jim jejich sémantické pole nabídlo jako první. Vyprávěcí prvky, které Batman používá, se v sémantických polích českých filmových kritiků překryly s pohádkou i parodií. Čeští kritici tak využili svá sémantická pole k vytvoření vlastního vnějšího vlivu na jejich interpretační rámec. Právě tento rámec, respektive soustava znaků v sémantickém poli, umožnil zařadit film jako pohádku či parodii a tím i lehkou neochotu film přijmout. Spíš než kvality filmu tedy o Batmanově kritické recepci rozhodl nedostatek pevného srovnávacího vzoru. To se změnilo u druhého dílu batmanovské série.

Film Batman se vrací, pokračování původního Batmana, nabídl politickou satiru a psychologicky propracovanější charaktery, což vedlo k zamýšlení se nad obsahem díla a úvahám o možném kontrastu jednoduché předlohy a promyšlenější adaptace. Recenzenti obdivovali propracovanější zápletku (byť místy kritizovali její složitost), dospělejší charaktery i sociopolitický přesah. Všechny tyto prvky vycházely z vnějších vlivů. Preview z časopisu Cinema, popisující vznik filmu, využilo informace o vztahu filmu a amerických voleb:

„To, co Burtona nakonec přesvědčilo, nebyl projekt oslnivých triků. Režisér se scénáři zaznamenal především snahu o politickou satiru, která film posune od běžného komiksu směrem k dospělému divákovi. Waters propaguje tento směr: ‚V době světové premiéry filmu budou americké strany ohlašovat své kandidáty na prezidenta. Hodí se tedy ve filmu předvést, že běžný padouch nemusí vždycky vypadat jako klasický gangster, ale většinou se objevuje v masce spořádaného úředníka‘.“[2]

Informace o amerických volbách mohly přispět ke vnímání filmu coby politické satiry. Ostatní aspekty, které se objevovaly v recenzích, byly opět výsledkem aplikace určitého sémantického pole. První Batman, jehož zařazení je samotné výsledkem konfrontace se sémantickým polem, posloužil kritikům jako srovnávací vzor, součást filtru. Stal se pevnou soustavou znaků, definující batmanovský film, a protože nebylo jiného srovnání, definoval i komiksový superhrdinský film jako takový. Sémantický konstrukt komiksového superhrdinského filmu zahrnoval přímočarý boj dobra se zlem, jasně polarizované postavy a jednoduchý děj, což bylo v sémantických polích uplatňovaných kritiky spojeno s pohádkou, parodií a tzv. nižšími žánry. To mělo za následek nejen jistou představu o komiksovém superhrdinském filmu, ale i nízká očekávání, co se týkalo filmu Batman se vrací. Právě díky srovnání s tím, jak sémantické pole kritiků komiksový superhrdinský film definuje, působil Batman se vrací jako příjemné překvapení. Zatímco Bordwell vysvětloval sémantické pole jako konstrukt, který si kritik vytváří sám, v případě batmanovských filmů se sémantické pole českých kritiků ukazuje jako soustava vnějších vlivů, srovnávacích vzorů. U prvního Batmana to byly pohádky a parodie, u snímku Batman se vrací to byl první Batman. Právě díky srovnání obou filmů vynikly kvality druhého dílu.

Třetí film Batman navždy zásadně ovlivnil názor na to, jak vypadá komiksová poetika. Upoutal pozornost na vizuální formu a odklonil soustředění kritiků na vyprávění jako takové. Také otevřeně zapojil dichotomii obsah vs. forma, kdy kritici rozlišovali mezi tím, jak film vypráví a co film vypráví. V první řadě se v tištěných médiích objevovala informace, že nový tvůrce Joel Schumacher chce přiblížit film původním komiksům. Díky tomu platilo za bernou minci, že Batman navždy se komiksové poetice přeci jen blíží. Hodnocení filmu ovlivnily dvě zásadní věci. Za prvé ono tvrzení, že změna vzhledu je přizpůsobení se původní komiksové poetice, což nevyhnutelně připoutalo pozornost na úkor vyprávění. Druhým faktorem bylo sémantické pole, v němž byly coby srovnávací vzor zasazeny předchozí dva filmy. To představovalo vnější vlivy pro tvorbu sémantického pole. Kvůli soustředění se na výtvarnou stránku a oproti Batman se vrací zjednodušenému ději kritici přistoupili na oddělení formy a obsahu.

Čtvrtý snímek Batman a Robin poutal pozornost masivní reklamní kampaní, která se dostala i do českých médií. Víc než u předchozího filmu byla důležitá forma vyprávění. Tentokrát však přibyl i rozměr komerce. Film byl obviněn z toho, že je pouhý spotřební produkt bez přidané hodnoty, což bylo rozšíření dichotomie obsah vs. forma. Ta byla posílená články o propagaci filmu, z nichž asi nejbizarnější popisoval turné herců George Clooneyho a Arnolda Schwarzeneggera za účelem živé reklamy. Součástí článku byla reklama na tematické nápoje.

Články časopisu Cinema oproti předchozím filmům upozorňovaly více na účast hvězd než na herectví a možné přesahy filmu. Nic víc, než že film stojí hodně peněz a zaštiťují ho velké hvězdy, jsme se v podstatě nedozvěděli. Česká filmová kritika označila výsledný film jako čistě komerční produkt, který na vyprávění rezignuje a prezentuje pouze hvězdné tváře a drahé efekty. Propagace hvězd a efektů vrátila do hry podobné opovržení, kterého se dočkal první Batman.

Ve druhém období přišel film Batman začíná, který zaujal novým, realističtějším přístupem. Byl také příznačným komiksovým filmem druhého období, kdy kritici nezkoumali, co Batman přináší okolnímu světu, ale naopak jaký má okolní svět vliv na Batmana. Bezpečně přitom můžeme říci, že Batman začíná nebyl prvním filmem, který uvažování kritiků o komiksovém superhrdinském filmu ovlivnil. Nový pohled na komiksové superhrdinské filmy pomohly ustavit filmy X-Men, Spider-Man nebo Hulk.[3] Všechny jmenované filmy spojují velká jména uznávaných tvůrců a netradiční pojetí žánru. Všechny zmíněné filmy se soustředí více na psychologické prožitky hrdinů, než na vyprávění velkolepého příběhu. Přijetí těchto filmů mělo však ještě jeden aspekt, čímž je bližší povědomí české veřejnosti o komiksech, než v letech 1992 – 1997. Signifikantní pro recepci komiksových filmů byla nikoli otázka, co neznámý typ snímku, jakým byl komiksový superhrdinský film, přináší do známého světa, ale co velcí tvůrci s odvážnou vizí přinášejí do dávno probádaného komiksového superhrdinského filmu, jehož schémata čeští kritici měli možnost studovat osm let. To byl případ X-Menů, které František Fuka chválil pro nezvyklou civilnost, i Spider-Mana, jehož Mirka Spáčilová ocenila po srovnání hlavní postavy s Batmanem. Komiksový superhrdinský film se stal něčím známým, co prodělávalo jisté změny. Česká filmová kritika tak opět užila sémantického pole se srovnávacími vzory. V práci jsem tak zmapoval schémata vnímání a hodnocení komiksových superhrdinských filmů, ale i jejich postupné proměny. Schémata se měnila na základě zkušenosti s předchozími filmy, přičemž změna postupovala i na úrovni rozlišení filmu atrakcí a narativního filmu.

[1] Kaverney, Roz (2008): Superheroes! – Capes and Crusaders in Comics and Films. London: I. B. Taurius, s. 2.

[2] En (říjen 1992): Batman se vrací. Cinema, č. 10, s. 28.

[3] X-Men (Bran Singer, USA, 2000), Spider-Man (Sam Raimi, USA, 2002), Hulk (Ang Lee, USA, 2003).

One thought on “Batman vs česká filmová kritika – závěr

  1. Pingback: Batman vs česká filmová kritika (2005) – 5. část – Obrazor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště