Obrazor

Bojové nasazení (Heartbreak ridge) – Chuligán Clint na Grenadě – Válečné filmy

Po incidentu, kde mimo jiné došlo na pomočení policejního vozu, je veterán korejské i vietnamské války, seržant Highway, převelen k průzkumnému družstvu americké námořní pěchoty, u něhož má na starosti výcvik. Podle předpokladů nadřízených jde o patřičný trest za provinění, jichž se cynický a nabručený poddůstojník dopustil.

Onu novou jednotku totiž tvoří parta arogantních frajírků bez sebemenší motivace, kteří patrně ani netuší, z jaké strany pušky vlastně létají kulky. Sympatie k novému seržantovi mají veškeré žádné a rozhodně se jim nelíbí, že musejí vůbec něco dělat. Jenže Highway má v úmyslu svůj úkol zvládnout a udělat z neschopných flákačů pořádné mariňáky.

Pokud se na kostru příběhu podíváme podrobněji, nejde si nepovšimnout nápadné podoby s celou řadou sportovních dramat o odepisovaném trenérovi a jeho týmu outsiderů, jimž nikdo nevěří a pak se nestačí divit. Ano, více méně jde přesně o tohle, pouze se tu nehraje americký fotbal či hokej, ale nosí se maskáče a útočné pušky. A nakonec nejedeme na mistrovství světa, státu nebo okresu, nýbrž pěkně na Grenadu, kde nevyhrajeme finále, ale dáme lekci kubánských vojákům.

Už samotné situování do méně známého konfliktu představuje zajímavý prvek, neb snímků o invazi na Grenadu v životě mnoho nepotkáte. Nicméně největším lákadlem filmu samozřejmě není místo děje, ale Clint Eastwood, kromě hlavní role zde také coby režisér, představující v první funkci naprosto spolehlivou jistotu, ve druhé pak profesionálně provedenou práci. Clint zcela správně vsadil na svůj vděčný herecký projev bručouna a cynika, přičemž jeho seržant baví diváka od první do poslední minuty.

A vlastně k tomu nepotřebuje ani tak moc. Vlastně mu stačí tu a tam někoho urazit, támhle hodit sarkasmus nebo jedovatou poznámku, jinde zase ukrást mrtvému nepřátelskému vojákovi z kapsy doutník a o zábavu je postaráno. Sympatie ke svéráznému seržantovi navíc ještě podporuje vykreslení jeho hlavního oponenta, důstojníka původem ze skladu, který sestavuje svou jednotku v duchu nejnovějších poznatků o taktice a Clintovo průzkumné družstvo původně využíval při cvičeních v roli nepřátel.

Jeho podoba nesympatického a neschopného idiota krásně kontrastuje s na první pohled nesnesitelným, leč přesto neodolatelným Clintem. Vlastně by to mohla být a místy také skutečně je velmi dobrá komedie. Navíc počáteční střet seržanta a jeho nových podřízených přímo vybízí k řadě naschválů a komických momentů, díky kterým snímek velmi čile utíká dopředu a zdařile diváka baví.

V závěru se pak přesuneme na již zmíněnou Grenadu, kde si průzkumníci projdou svým křtem ohněm. Bojové scény nejsou nikterak rozsáhle co do počtu lidí, ale svým zpracováním pěkně sedí ke zbytku filmu. Navíc i tady se najde prostor pro nějakou tu komickou momentku.

Film jako takový na jedné straně nenabízí příliš prostoru diváka nějak překvapit. Pokud máte za sebou jakýkoliv snímek o loserech hrajících (doplňte sport) a jejich trenérovi, jimž nikdo nevěří, více méně po celou dobu víte, co přijde a jak to všechno vlastně dopadne. Jenže Clint zkrátka dokáže i z mnohokrát viděného schématu, byť zasazeného do jiných kulis, udělat velmi dobrou, poctivou a zábavnou podívanou. Pro jeho fanoušky naprostá povinnost, pro všechny ostatní solidně strávené dvě hodiny času. Vzhledem k charakteru filmu navíc nemusíte patřit mezi fanatické ctitele žánru.

CSFD  IMDb

Hodnocení autora:

[starreview tpl=16 size=’30‘]

• About
• Latest Posts

Jan Hauer

Latest posts by Jan Hauer (see all)

• Mrchožrouti (Les Morfalous) – Belmondovi hrdinové – recenze - 23.3.2014
• Oáza – Euro war po česku – Válečné filmy - 16.3.2014
• Santo contra Hombres Infernales – recenze - 14.3.2014