Captain America: Občanská válka mění pravidla marvelovek
Když Marvel začal představovat své superhrdiny, ukazoval je jako postavy, které musí v první řadě vyřešit problémy samy se sebou a ve svém vlastním subsvětě (neboli na svém vlastním dvorku). Poté, co tak učinil s první čtveřicí těch nejdůležitějších (Iron Man, Captain America, Thor a Hulk), přišel snímek Avengers, následovaný seriálem Agenti S.H.I.E.L.D., a tím se jednotlivé subsvěty všech daných superhrdinů začaly pomalu slévat do jednoho. Vývoj fikčního světa je tak čím dál sevřenější. Občanská válka tuto sevřenost posouvá a pohybuje oběma jinak samostatnými liniemi Captaina a Iron Mana a vytváří z nich jedno celistvé vyprávění. Podobně by měly splynout osudy dalších dvou členů ústřední čtveřice v nadcházejícím Thor: Ragnarok, jenž by měl být jakýmsi buddy movie, kde hlavní „kamarádskou“ dvojici tvoří Thor a Hulk. Jak to ale u Marvelu bývá zvykem, ustavující roli má právě Captain America.
Ve filmech někdejší propagační figury se vždy ustavovala pravidla světa, v němž se odehrávají příběhy jeho i ostatních Avengers (a také Agentů S.H.I.E.L.D.). V prvním filmu, Captain America: První Avenger byl divák svědkem položení základů organizace S.H.I.E.L.D., rozptýlení zlovolné Hydry či ustavení superhrdiny jako společensky přijatelného fenoménu. To poslední byl nejspíš důvod, proč Tonyho Starka po prvních superhrdinských eskapádách nikdo nezatkl a proč S.H.I.E.L.D. počítal s účastí superhrdinů při ochraně světového řádu. Captain America: Návrat prvního Avengera byl pro rozsáhlý fikční svět rovněž zásadním filmem, jehož události ovlivnily kauzální zázemí Avengers: Age of Ultron i seriálu Agenti S.H.I.E.L.D. Aktuální pokračování s podtitulem Občanská válka opět ustavuje nová pravidla, tentokrát však zachází ještě dál a ovlivňuje nejen marvelovský fikční svět, v němž superhrdinové žijí, ale i jednotlivé osudy superhrdinů samotných. K tomu ale upravuje styl prezentace jednotlivých hrdinů a značně posouvá hranice jejich individuality. Jednoduše řečeno je první vlaštovkou, značící že marvelovky spějí k jednotnému příběhu mnohem radikálněji, než se dosud dělo ve filmech Avengers a Avengers: Age of Ultron.
Film Captain America: Občanská válka býval před svou premiérou označován jako „Avengers 2,5“, protože nepostihuje pouze dobrodružství jednoho ze superhrdinů, ale přivádí na plátno téměř celý tým. Toto označení je však až trestuhodně zjednodušující a zavádějící. Způsob, jakým jsou Iron Man a Captain America (mimo jiné) přivedeni na jedno plátno v Občanské válce, nemá téměř nic společného se způsobem, který byl aplikován v prvních i druhých Avengers. Především se zde jedná o jiný typ řešení problému. V obou dílech Avengers se objevil globální problém, který nevycházel ze žádného ze sólových dobrodružství, stran vývoje hrdinů stál navíc mimo jednotlivé linie. Psychologické motivace v Avengers: Age of Ultron navazovaly na problémy, představené v prvních Avengers, nikoli na problémy, které postavy řešily ve „svých“ filmech. Stark postavil Ultrona ve strachu z opakování událostí prvních Avengers, nikoli v rámci vývoje, který podstupoval ve vlastní trilogii. Stejně tak Captain America bojuje v obou skupinových snímcích s vlastním pocitem vykořeněnosti a s úlohou vůdce, zatímco jeho linie s Buckym alias Zimním vojákem zůstávala výlučně problémem jeho série.
V aktuální marvelovce Captain America: Občanská válka se naopak pracuje s tím, co oba hrdinové řeší v samostatných filmech. Na počátku filmu se jedna akce Avengers poněkud „vymkne z rukou“ a to, co mělo být velkolepé polapení zlosynů, se zvrhne v tragédii plnou zraněných a mrtvých civilistů. Bohužel to není poprvé, kdy při akci superhrdinů umírají nevinní, a tak Avengers obdrží radikální návrh – tým nejmocnějších hrdinů světa bude nyní operovat pod taktovkou OSN. Tony Stark, jehož stále straší představa nevinné krve na svých rukou, s nabídkou souhlasí. Steve Rogers alias Captain America, poučený špatnými zkušenostmi s autoritou, odmítá. Do hry navíc vstoupí Captainův dávný kamarád a někdejší profesionální zabiják Bucky, a konflikt obou superhrdinů začne brzy přerůstat do tragických rozměrů.
Captain America: Občanská válka je unikátní především v tom, že slévá dohromady jednotlivé linie Captaina a Iron Mana. Zatímco pro Captaina se ve filmu završuje jeho hledání záchrany pro Buckyho, Stark jedná v souladu s vývojem, který započal v prvním Iron Manovi a podstupuje radikální pouť za vykoupením z temné minulosti. Obě linie se ukážou mnohem provázanější, než se zdálo, a jejich další vývoj si lze stěží představit samostatně. Už to není ani crossover, ale regulérně sjednocení do jedné komplexní a nedělitelné linie. Stěží si nyní lze představit Iron Mana 4 nebo dalšího Captaina Ameriku tak, aby se po událostech Občanské války zaměřoval výhradně na jednoho z těchto hrdinů. Zatímco v předchozích dvou fázích marvelovských trháků bylo i přes události v Avengers možné zhlédnout všechny Captainy či všechny Iron Many samostatně, bez zapojení jiných sérií, poslední film Captaina Ameriky tuto možnost rozdrtil a vytyčil cestu hlubšímu sjednocování a nutnosti vidět vše. Způsob, jakým obě linie prováže, je navíc znakem komplexního a jednolitého světa, do jehož obrazu celá marvelovská sága spěje.
