Category Archives: Retro

Útěk z L.A. (Escape from L.A.) – Anti-blockbuster – retro

Published by:

Nedoceněný snímek Johna Carpentera je pokračováním jeho slavného kousku Útěk z New Yorku, přičemž zachází mnohem dál v podvratných prvcích. Carpenterovy snímky obecně popírají konvence „slušného filmu,“ když nechává záporné postavy uniknout trestu (Halloween), na plno ukázat vraždu holčičky, zatímco předchozí zabití dospělého se odehraje mimo záběr (Přepadení 13. okrsku), nebo nechá proběhnout konec světa (Ve spárech šílenství). Útěk z L.A. popírá v první řadě blockbusterovou estetiku.
Continue reading

Všeobjímající kult jménem Star Wars, epizoda třetí: Přehled postav a děje

Published by:

Jak bylo již dříve řečeno, Star Wars jsou multižánrovým vyprávěním zahaleným do sci-fi hávu, nejsou zdaleka jen sci-fi ságou. Díky mnoha subpříběhům nepřímo vázaným na ten hlavní stěžejní příběh (viz dále) je lze vnímat částečně jako plné romantických zápletek (Han/Leia, Anakin/Amidala), politicko-válečných dramat (Senát, rebelové, Aliance), polonáboženských fundamentů (Jediové, Sithové), můžeme v nich nalézt řadu inspirativních tradičních prvků (boj dobra se zlem s jasně vymezenými a definovanými hranicemi, které jsou však křehké a realisticky propletené).

Continue reading

Všeobjímající kult jménem Star Wars, epizoda druhá: Společenský přesah

Published by:

Star Wars jsou na jedné straně tak žánrově vyhraněným dílem, až by se chtělo očekávat, že jeho hypotetický dosah bude mít vliv jen na vášnivé fanoušky fikčních sci-fi světů a střední proud bude míjet bez povšimnutí. Jak je ale možné, že v praxi to zdaleka neplatí a že Star Wars zaujímá významnou pozici v srdcích nejen mladých mužů zblázněných do science fiction, ale i starších generací, žen, lidí různých národností i náboženských přesvědčení?

Continue reading

Všeobjímající kult jménem Star Wars, epizoda první: Historie

Published by:

Jen těžko bychom hledali nejen ve filmovém, ale obecně v kreativně-uměleckém světě výraznější a rozsáhlejší metanaraci(1), která se s původně téměř nulovými ambicemi stala bezprecedentním kultem s tak širokým a hlubokým uměleckým i filozofickým dosahem. Ani takoví velikáni jako Marvel Comics či Joanne Rowlingová nedokázali se svým žánrově striktně vymezeným a specifickým dílem zasáhnout tak masové publikum, jako kalifornský rodák George Lucas. V čem vězí úspěch nenahraditelných Star Wars? Je to úspěch zasloužený, nebo spíše jen spoléhá na sociální haló efekt?

Continue reading

Hanele – Spirituální film skrytý za náboženským fanatismem – esej

Published by:

Film Hanele režiséra Karla Kachyni je adaptací povídky O smutných očích Hany Karadžičové, která patří do souboru tří příběhů vydaných pod souhrnným názvem Golet v údolí. Autor předlohy, Ivan Olbracht, objevil v rozmezí 30. a 40. let 20. století krásu Zakarpatské Ukrajiny, do jejíhož prostředí situoval děj tří povídek odehrávajících se v civilizačně zaostalé vesnici Polaně, židovské diaspoře, jejíž obyvatelé si zachovávají ortodoxní náboženské představy o životě i okolním světě. Zatímco v prvních dvou povídkách, jimiž jsou Zázrak s Julčou a Událost v mikve, projevuje autor náklonnost k judaistickým zásadám a jejich etickému kodexu, místy se úsměvně jevícímu, představuje poté Olbracht příběh o mladé židovce Hanele jako  vyvrcholení náboženského fanatismu a následně distanci vůči ortodoxnímu judaismu. Bereme-li snímek Karla Kachyni, který se téměř přesně držel původní předlohy, z hlediska duchovnosti, vyvstává před námi na první pohled nábožensky jevící se snímek. Kdo však hledá ve filmu pouze náboženskou zkušenost a projevy religiózní praxe, které jsou předkládány divákovi přímo, nemůže se více mýlit.

Continue reading

Hosté Večeře Páně (Nattvardsgästerna) – Bez Boha o Bohu – esej

Published by:

Filmy Ingmara Bergmana se vyznačují bolestnými tématy mravní krize, střídáním sociálních, existenciálních a erotických motivů, hledáním víry ve světě, který ji ztrácí, odcizením dehumanizované společnosti nebo steskem po lásce a utrpením ze samoty (jako jsou např. snímky Sedmá pečeť, Lesní jahody, Pramen panny, Mlčení, Šepoty a výkřiky a mnoho dalších, které tyto motivy nabízejí v různých variacích). Styl i dramaturgii Bergman zpravidla podřizuje úvahám o smyslu života.  Nejinak je tomu i u snímku Hosté večeře Páně, v němž předkládá celou škálu teologicko – filozofických otázek, čímž se snaží nahlédnout pod povrch zubožené lidské duše.

Continue reading

Strom na dřeváky (L‘ Albero degli zoccoli) – Víra, pokora a láska – recenze

Published by:

Největšího uznání dosáhl režisér Ermanno Olmi díky filmu Strom na dřeváky, který je téměř tříhodinovou mozaikou složenou z každodenního života chudých bezzemků.  Mistrovská kresba venkovské atmosféry, psychologizace postav a pracovního prostředí společného hospodářství nezapřou režisérův filmový základ v dokumentárních filmech, jimiž začínal v 50. letech minulého století svou profesní dráhu. Touha zobrazovat pracující lid v průmyslovém či rurálním prostředí se přenesla do jeho hraných filmů. Avšak ve snímku Strom na dřeváky získává Olmiho náhled na každodennost pracujícího člověka zcela nový rozměr a tím je převaha neustále působící duchovní síly nad popisností děje.

Continue reading

Zoufalá Touha Veroniky Vossové (Die Sehnsucht der Veronika Voss) ve světě kontrastů a podobností – recenze

Published by:

Rainer Werner Fassbinder patří bezesporu k nejoriginálnějším a nejtalentovanějším filmařům světové kinematografie. Za svou poměrně krátkou filmařskou kariéru natočil přes tři desítky filmů, ale nebyla to pouze režisérská profese, která mu přinesla slávu, svůj talent využil také jako scénárista, herec, střihač, producent, zvukař a dramatik. Divadlo se stalo důležitým inspiračním zdrojem jak pro inscenaci prvků mizanscény, tak pro práci s herci před kamerou. Především v prvních filmech z let 1969-1971 lze spatřit odkaz k typům projevu, obsahu sdělení a realizaci prostředí v dramatické divadelní linii. Tento způsob ztvárnění se však nevyhýbá ani jeho dalším filmovým počinům, k nimž patří také předposlední Fassbinderův film, kterým je Touha Veroniky Vossové.

Continue reading

Cesta za zfilmováním Filosofské historie – retro

Published by:

Jednání o zfilmování

Představy o výnosnosti biografu Sokol v Litomyšli se ve 30. letech 20. stol. zatím nesplňovaly. A to byl jeden z hlavních důvodů, které vedly Jednotu k myšlence obrátit se na čestného člena litomyšlského Sokola, spisovatele Aloise Jiráska, o svolení zfilmování „Filosofské historie“. Stalo se tak v lednu 1927, v roce, kdy uplynulo 50 let od napsání této rozkošné novely, ryze litomyšlské místem i dějem.
Continue reading

Přejít k navigační liště