Černá magie: Boxerovo znamení (Mo/The Boxer´s Omen) – S Buddhou proti černokněžníkům – recenze
Tento hongkongský příspěvek do celosvětové sbírky zábavného braku z roku 1983 je opravdu velmi šťavnatou a neotřelou záležitostí. Je originální a nesmírně vtipný, místy téměř k popukání. V podstatě je velká šance, že si ho užijete, pokud tedy jste fyzicky schopní vydržet některé věci, které v něm uvidíte (třeba pojídání cizích zvratků, vyvržené krokodýlí vnitřnosti, a tak dále).
Děj je kuriózní a stojí za to se mu trochu věnovat. Hlavní hrdina je bývalý kickboxer, který přísahá pomstu protivníkovi svého mladšího bratra, který po posledním zápase s ním skončil ochrnutý na nemocničním lůžku (toho protivníka hraje Bolo Yeung, např. úhlavní nepřítel Van Damma v Krvavém sportu). Aby se ale mohl nabušenému zápasníkovi postavit, musí nabrat sílu a duševní rovnováhu – kde jinde, než v buddhistickém klášteře. Nechá se v jednom zapsat, načež je konfrontován s hlavním knězem (resp. s jeho mrtvým tělem). Ten totiž zemřel před několika měsíci při souboji se zlým čarodějem, který ho zaklel černou magií. Nicméně jeho tělo netleje a zůstává zachované, protože on a hlavní hrdina byli v minulém životě dvojčata a jsou osudově spjatí. Je třeba černokněžníka porazit a zarazit jeho čáry, zlomit kletbu a zajistit tak knězi nesmrtelnost. Docela blbost, ale to je jedno.
Následující děj má pak tuto strukturu – přijde černokněžník a udělá nějaké temné kouzlo (např. rozžvýká krysu zaživa a její krví poflusá krokodýlí lebky, které ožijí). Na to udělá hlavní hrdina pomocí své duchovní síly nějaký protimanévr, kterým zlou magii vyruší. Čaroděj se odplazí, ale nejpozději do deseti minut se objeví znovu a předvede nějakou ještě mnohem pokročilejší magii, přičemž se rapidně zvyšuje šílenost jeho počínání a roste i nechutnost bizarních rituálů, které je potřeba pro úspěšnost magie provést. Můj nejoblíbenější je ten, který zahrnuje nahou ženu zašitou do krokodýlího těla a zvratky tvořené šlupkami od banánu a slepičími zadnicemi. A samozřejmě přibývá i zlých černokněžníků – na konci filmu jdou proti hrdinovi rovnou tři. To, že je potřeba pomstít bratra v očekávaném zápase, je nakonec jenom taková okrajová podzápletka, k jejímuž naplnění dojde už někdy v polovině filmu…
Snímek byl velmi laciný. Takže triky, masky a technická realizace jsou vyloženě úsměvné a tvůrci filmu se ani nesnažili nějak zamaskovat jejich primitivnost a komičnost. Pro pohyb maket (např. pavouků nebo netopýřího skeletu) si vypomohli pookénkovou animací a většinu efektů zřejmě dělali na koleni. Měli ale přitom patrně stovky nápadů, přičemž mnohé z nich se jim podařilo do filmu relativně úspěšně přenést, díky čemuž je snímek místy až zběsile surrealistický a atmosféra 80. let z něj trčí do všech směrů. Zároveň je správně úchylný a nadsazený (tvůrci rozhodně neberou ani trochu vážně byť jen vteřinu filmu) a výsledkem je bizarní a nesmírně zábavná podívaná. A poučná. Kdybyste chtěli někdy někoho proklít, udělejte to rozhodně takhle:
1) Vyjměte z nádoby s lákem předem naloženou lidskou hlavu.
2) Odejměte vršek lebky, abyste se dostali k polorozloženému mozku.
3) Přilejte pár kapek hadího jedu, který jste z nějakého hada čerstvě vyextrahovali.
4) Zamíchejte a vzniklou směs mozku a jedu dejte vypít ochočeným sklípkanům (brčkem).
5) Přikraďte se do místnosti, kde spí vaše nic netušící oběť.
6) Lezte potichu po zdech a po stropě, dokud se nebudete nacházet přímo nad obětí.
7) Po pavučině spusťte sklípkana, aby mohl oběť kousnout do oka.
8) Oběť je prokletá.
Černá magie: Boxerovo znamení výtečně kombinuje asijský perverzní úlet a brakový okultní horor s bojovými filmy a s prvky fantasy. Výsledkem je výtečná komedie pro silné žaludky, která spolehlivě vyvolává salvy smíchu a v některých případech dokáže i překvapit či šokovat. Je plná nápaditých detailů, je nekompromisně hardcore a nezastaví se před ničím. Nabízí erotiku, tělní tekutiny, kouzla a čáry i poselství o síle ducha. Je naplněná po okraj tvůrčí genialitou a je ideální volbou především pro kolektivní promítání (pro otrlé a plnoleté). Hluchá místa se v ní vyskytují jen občas a nudí jen místy, spíš zpočátku. Vizuál a obraz je naprosto ucházející, ovšem zvuková stopa je vyloženě strašná a i mix zvuku trošku ztrpčuje krystalický prožitek z filmu (např. kroky ze vzdálenosti 5 metrů a 30 metrů jsou slyšet stejně hlasitě).
Jak vám asi došlo, nejde o film vhodný pro každého. Pokud jste ale fajnšmekr, který hledá něco zvráceného a zábavného, co definitivně vybočuje z jakéhokoli standardu a nepřipomíná ani vzdáleně nic podobného tomu, co jste za život viděl, tak tohle je přesně to pravé.
Hodnocení autora:
[starreview tpl=16 size=’30‘]
Režie: Chih-Hung Kuei
Hrají: Bolo Yeung, Wang Lung Wei
Honza Varga