From Dusk Till Dawn: The Series – Robert Rodriguez míří na televizní obrazovky

Bratři Geckové, upíři, tuny akce a litre krve jsou zpátky. A jak to dopadlo? Přinášíme vám recenzi pilotního dílu.

Robert Rodriguez se už od počátku své úspěšné filmové kariéry přátelil s Quentinem Tarantinem a téměř každý si jistě pamatuje rok 1996, kdy spolu spáchali dnes již kultovní brakové hororové béčko Od soumraku do úsvitu. K němu Tarantino napsal scénář a taky si překvapivě s chutí zahrál jednu z hlavních postav, vyšinutého Richarda „Ritchie“ Gecka, toho zlejšího z bratrského zločineckého dua, jehož rozumnější protipól ztělesňoval George Clooney alias Seth. Nyní, po dlouhých 18 letech, se Rodriguez rozhodl oživit zašlou slávu originálu (jelikož ji všechna pokračování spolehlivě pohřbila). Znovuobjevené kouzlo televizní produkce učarovalo i jemu, a tak jsme se dočkali nové série z produkce El Rey, jehož název se honosí prozaickým přídomkem The Series. Očekávání byla na vážkách. Hvězda nekorunovaného krále guilty pleasure sice stále září, ovšem jeho nejčerstvější zářez Machete zabíjí provázejí rozpačité reakce diváků (kritiky vynecháme, tady nemají co pohledávat), zároveň šlo ale o návrat k žánru, kde mu to vždy šlo nejlépe.

dusk1

První minuty úvodního dílu však svou výtečnou atmosférou, krásnou kamerou a vizuálem, a v neposlední řadě zakomponováním vydatné porce prvků mayské mystiky (vypadá to tak, že se konečně dovíme něco o rouškou tajemství zahaleném původu upírů) zaženou všechny pochyby. Bratři Gecko se po prodělání plastické operace pyšní tvářemi D.J. Cotrony a Zanea Holtze, kteří na první pohled nevyvolávají příliš sympatií a původnímu duu se nemůžou rovnat, ale stačí pár minut a vy se přistihnete, že se od obrazovky nemůžete odtrhnout. Příběh musí samozřejmě plynout znatelně pomaleji než ve filmu (v opačném případě by se původní námět záhy vyčerpal a tvůrci by museli vařit z vody), avšak tempo je překvapivě pohodové, ani náhodou nenudí (naopak, příběh je plný akce a napětí) a tam, kde to potenciálně hrozí, vloží jeden z celkem slušně zakomponovaných flashbacků nebo jednu ze zajímavých vychytávek, jako jsou Ritchieho zjevení plná přízraků. Nově to totiž vypadá, že náš starý dobrý Ritchie má cosi jako schopnost vidět maskované démony a stvůry, k nimž patří u upíři, a tohoto prvku seriál pečlivě využívá, přičemž zachovává střídmé dávkování, aby se divákovi od počátku nezajedl. Abychom tu neměli jenom samé neznámé představitele, v dalších dílech se objeví v jedné z důležitých rolí „terminátor“ Robert Patrick, ale už v pilotu jsme si mohli užít Dona Johnsona coby drsného texaského rangera Earla McGrawa (kterého v původním filmu hrál Michael Parks, jenž se ve stejné roli objevil i v Tarantinově Kill Bill). K obsazení si ještě připočtěte (prozatím, ansámbl se ještě rozroste) sexy roštěnku Madison Davenport a je vám jasné, že tohle prostě zle dopadnout nemůže.

dusk2

Celkový dojem je tedy velmi dobrý. Místy to není úplně ono, ale je fajn vidět Roberta ve formě, v jaké už delší dobu nebyl. Seriál se rozběhl skvěle a i když se na první pohled zdá, že se při takovém rozmělnění děje do mnoha častí nemůže mnoho stát, věřte, že opak je pravdou. A hlavně, v dalším díle už na nás pravděpodobně čekají i samotní upíři!

CSFD IMDb

Hodnocení autora:

4.0/5

USA, 2014
Režie: Robert Rodriguez
Scénář: Robert Rodriguez
Hrají: D.J. Cotrona, Zane Holtz, Robert Patrick, Madison Davenport, Don Johnson, Adrianne Palicki, Wilmer Valderrama, Jake Busey, Tanner Beard

VN:F [1.9.22_1171]
Hodnocení čtenářů:
Rating: 0.0/5 (0 votes cast)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>