Jak se zbavit nevěsty (2016) – Jak se zbavit vkusu? – recenze
Původní název recenze měl znít „Jak se zbavit ‚dobrého, vkusu“, ale po důkladném uvážení zůstalo pouze u kratší verze. Bylo by totiž příliš jednoduché nevybíravým způsobem a s notnou dávkou cynismu potopit v každém ohledu film Tomáše Svobody Jak se zbavit nevěsty. Je to totiž film, který rozhodně není zle agresivní jako například mnohokrát zmiňované (všechny) díly Babovřesek, ale ani není zcela zproštěn děje jako nedávné Decibely lásky, dokonce při jeho sledování nevznikají žádné nesouvislosti spojené se snovými vsuvkami, které se draly na povrch u snímku Život je život, a taktéž film nepředstavuje nekontrolovaný mišmaš extrémního nevkusu, kterým byl nepochopitelně obdařen majstrštyk filmařské pokleslosti Wilsonov.
Jedno má však se zmíněnými filmařskými počiny společného – je to komedie. Přesněji řečeno, chce být komedií, ale naštěstí se nepouští pekelnou cestou jednoho vtipu za druhým bez ohledu na skutečnou míru „vtipnosti“. Vlastně se doopravdy nahlas divák nezasměje, snad u pár výjimečných situací, které nebyly v traileru, protože v traileru je jinak skoro všechno, co stojí za pozornost. Jak se zbavit nevěsty je totiž příkladem té nejprůměrnější komedie, která není natolik ukřičená a trapná, aby byla odsouzeníhodná, ale ani nepředstavuje něco, co by mohlo být vynášeno do nebes. Zkrátka se žádný zázrak opět nekoná.
Stále jsme na tom ještě dobře v porovnání se sousedním Slovenskem, Polskem, ale i Maďarskem, kde diváci na tuzemské filmy tolik nechodí jako Češi na české filmy. A na české komedie, jakékoliv kvality, se stále ještě chodí. Je-li to otázka ne/dobrého vkusu, to nadále zůstane meritem věci, avšak jeho vysvětlení se zde, žel Bohu, nedočkáte. Spíše je lajdáctví filmařů vyměnit kvalitu za nevkus, jak jste se mohli dočíst v článku Filmového zmrdstva. Jak se zbavit nevěsty není striktně tento případ, ale nakročeno k tomu místy má. Především je opět nezvládnutá uvěřitelnost některých situací, avšak úplný odklon od reality jako v případě filmů Marie Poledňákové zde také nehrozí. Je to náhled do průměru té největší průměrnosti, až na ní není nic zajímavého, vlastně přece jen…
…vztahy a s nimi související motivace postav, ty jsou kapitolou samy pro sebe. Hlavní hrdinka, rozvedená Eva (Lenka Vlasáková), má velmi dobré vztahy se svým bývalým manželem Honzou (Davidem Matáskem). Vlastní cukrárnu/pekárnu, navrhuje a zdobí dorty, je tedy finančně zajištěná, nezávislá a jí na škodu emancipovaná, aby chlapa pohledala. Také její manžel si nežije špatně, pracuje jako zubař na klinice (třese se mu ruka a zapomíná na umrtvující injekce – au, ale prý je to vtipné), jejímž ředitelem je jeho otec (Vladimír Kratina), navíc s ním na stejném místě pracuje i jeho bratr, jehož rodina taktéž nežije v nedostatku. Evina maminka (Jana Švandová) má všechno a všechny v paži, pracuje jako hlasatelka v radiu a posluchače oblažuje svým pořadem Buď mrcha. Není divu, že během filmu se skutečně jako mrcha chová a nutí k tomu i svého vnuka Tobiáše (Matyáš Bystroň), který je úžasnou dětskou kopií nešvarů svých příbuzných, a chová se tudíž jako malý zmrd. Všichni mají Mercedesy, krásně zařízené domy a zelení hýřící zahrady. A propos věštec, známý svými nekompromisními výroky na adresy tazatelů, Stanley Bradley, prohlásil, že spokojený je ten, kdo se spokojí s tím, co má. Oni mají všeho dost, a proto nejsou spokojeni, protože roupama nevědí, co dělat, tak dělají peklo sobě navzájem, především Evina švagrová (Jana Stryková) a její povedená dceruška (Kordula Stropnická), které jsou spolu s Evinou maminkou mrchy č. 2 a 3, se v tom náramně vyžívají. O prázdninách (všichni) vyjíždějí na výlet, užívají si na soukromých jachtách a pořádají regatu, aby divák zjistil, jak jsou pokrytečtí, když jde o vítězství víc než o lásku. Aby toho nebylo málo, Evin manžel se zamiluje do krásné, chytré, talentované a milé Lindy (Andrea Kerestešová), takže Eva má s myšlenkami na návrat k manželovi a na možnou svatbu utrum. V očekávání žádosti o ruku se pouze dočká informace, že je její manžel zamilován do Lindy a chce po ní svatební dort. A proč by ne, když je tak dobrá ve zdobení, jak je neumětelsky několikrát ukázáno, že? V několika dalších minutách je Eva s Lindou seznámena a vyráží se na jachtu s celou rodinou.
Základní problém už je v samotném očekávání sňatku jenom proto, že se bývalí manželé k sobě chovají hezky. Jak by mohl chlap dát přednost manželství/partnerství s bývalou ženou, o které prohlásí, že mezi nimi není vášeň a že byli, jsou a zůstanou jenom kamarádi? Do stejné řeky dvakrát nevstoupíš, a pokud ano, pak jsi dement. Eva je postavou, která osloví velké množství žen, jež jsou rozvedené a kolem čtyřicítky, chtějí být za každou cenu spravedlivé a mít krásné vztahy se všemi kolem – kvůli sobě i svým dětem. Potud je to dobré a obdivuhodné. Eva představuje celkem rozumně uvažující postavu, která má jistě i svá negativa, za něž může scénář Marcela Bystroně, ale ve výsledku alespoň neškodí okolí. Lenka Vlasáková stoupla v oblíbenosti především díky roli podvedené Heleny v Ženách v pokušení, přičemž ve filmu Jak se zbavit nevěsty však nehraje ženu, která má být ospravedlněna, protože si přece může užívat s mladším milencem, se kterým chodila její dcera, která s ním na konci filmu opět chodit začne a všichni žijí společně spokojeně až do smrti, ale fuj… rychle pryč k probíranému filmu.
Postava Lenky Vlasákové Eva má na rozdíl od velké části rodiny morální zásady a pochopení pro ostatní, což je pro její maminku něco tak nepochopitelného, že se rozhodne překazit vztah Evina bývalého manžela a jeho krásné Lindy, aby „pomohla“ Evě. Ne nadarmo se říká, že „touha pomoci“ a „touha po moci“ mají mnoho společného, ne-li jsou ve výsledku jedno a totéž. Nemá cenu chodit kolem horké kaše, matka Evy se chová jako regulérní svině, ale nakonec dopadne ze všech nejlépe, podobně jako Jiřina Bohdalová ve snímku Saxána a Lexikon kouzel, jenom s tím rozdílem, že před úplným finále dostane dortem přes ksicht, což ji usměrní. Jisté morální ponaučení bychom v tomto filmu tedy našli. Nemáte-li rádi spoilery, konec tohoto odstavce nedoporučujeme číst, leč pointa je zprostředkována hádankou: věc se má tak, že Evina intrikánská maminka si vezme za muže bývalého přítele budoucí manželky bývalého manžela své dcery. Jasné? Fakt nekecám! Přísahám!
Evina matka však není jediným viníkem. Ne zrovna gentlemansky se vybarví i bývalý manžel Honza, který nechá svou milou Lindu trčet ve vodě, zatímco se pokouší vyhrát závod lodí, což nepřispěje k jejímu přesvědčení o správnosti sňatku. Vrcholem je babičkou navedený Tobiáš, o něhož se nikdo během rodinné dovolené nezajímá, a proto ani nepotřebuje alibi, když se snaží rozeštvat svého otce a Lindu připravenými lumpárnami. Tento film přímo ukazuje, jak dávají dospělí špatný příklad dětem, které se poté taktéž chovají jako malé svině (děti umí být pěkně kruté, žádné slitování) a ještě z toho mají radost. Naštěstí, jak už bylo řečeno, má Eva pochopení pro ostatní a nehodlá někoho rozeštvávat ani se někomu mstít. I přes svou ztřeštěnost, například když drží v ruce během rozhovoru s třídní učitelkou a ředitelem stříkací pistoli, což má být opět jaksi vtipné, si zachovává zdravý rozum a nesnižuje se na úroveň své matky, švagrové, neteře, syna ani bývalého přítele Lindy. Zkrátka povedená rodinka se zázračně stmelí nečekaným zjištěním a dortovou bitvou, za kterou by se nemuseli stydět ani tvůrci grotesek. I přes snahu vše odlehčit a nesklouznout na úplné dno pokleslé zábavy film ztrácí mnoho ze své celistvosti díky jednoduchému ději, v němž je budována minimální hloubka charakterů postav, a herecké plošnosti typické pro nekonečné seriály, takže je vidět mnoho nešvarů a nepochopitelných vyústění situací víc, než ve filmech, kde se ve prospěch konzistentnosti světa dají některé scénáristické kiksy hravě prominout (a nijak proto neruší). Zde je rušivých momentů dost, ač nenásilných, včetně příjezdu Eviny matky a bývalého přítele Lindy na regatu, aniž by se někdo víc zajímal, co tam dělají a proč?
Přídavné jméno uvozující „dobrý“ vkus bylo z nadpisu recenze odstraněno z toho důvodu, aby nemátlo, že každý, kdo měl/má/nebo mohl mít dobrý vkus, jej sledováním Jak se zbavit nevěsty musel transformovat ve vkus špatný. Proto také ten otazník. I když je film jenom líbivý sled lehce humorných situací spojených jakousi dějovou linkou, lze konstatovat, že dívá-li se divák patřící do cílové skupiny snímku na propletenec rodinných vztahů, kde vše dojde ke zdárnému konci, mohl by projít dokonce uvolňující katarzí. Film nenabízí nic jiného než humornou vztahovou nadsázku, která není nikomu škodlivá a každý by měl umět přijímat rány osudu s nadhledem. Navíc je to přesně ten typ filmu, na který půjdou ženy mezi třiceti a padesáti lety (i s manžely, partnery, milenci), ale i mladší nebo výrazně starší ročníky, podle toho, chtějí-li se lehce, nenásilně pobavit a úplně „vypnout“, tudíž záměrně nepřemýšlet a nevytvářet složité fabule z ještě složitějšího syžetu, který zde jistojistě nenajdete. I to je v pořádku, neb jak se říká, každý má svou agendu, a tento film má svou cílovou skupinu, která má jistě dobrý vkus, neboť lepší sledovat Jak se zbavit nevěsty, než jiné filmy, třeba zrovna ty zmíněné v prvním odstavci článku. Ale je to dobře?
Hodnocení autora:
[starreview tpl=16 size=’30‘]
Scénář: Marcel Bystroň
Kamera: Martin Šácha
Hrají: David Matásek, Lenka Vlasáková, Andrea Kerestešová, Jana Švandová, Kordula Stropnická, Matyáš Bystroň, Marek Majeský, Jana Stryková, Jenovéfa Boková, Jaroslav Plesl, Lenka Loubalová, Jana Kolesárová, Vladimír Kratina, Josef Polášek, Matěj Ruppert, Petr Vojnar, Simona Babčáková, Tomáš Svoboda, Pavel Pásek, Jaromír Dulava, Veronika Žilková
