Komiks: Batman: Rok nula – Utajené město (2015) – Nepříliš temný rytíř
Když se fiktivní hrdina objevuje v různých médiích a jejich adaptacích tak dlouho, jako právě Batman, je nutné jej čas od času osvěžit. Přidat novou charakteristiku, upravit minulost, vymyslet jiný typ překážek a přetvořit zákonitosti fikčního světa. O to se v novém Batmanovi pokusil Scott Snyder.
Město Gotham je rozlehlá postapokalyptická ruina. Pustými ulicemi bují divoká tráva, metro je pod vodou a místní mládež do něj chodí rybařit. Mezi omlácenými budovami se potulují gangy jako z Šíleného Maxe a jediný muž, který se jim umí postavit, brázdí poničené ulice na motorce a tvář si zakrývá známou maskou netopýra. Batman, muž, o němž se říká, že je mrtvý, si jde vyřídit účty s tím, kdo zabil město. O tom ale komiks Rok nula – Tajné město není. Vzápětí nás totiž děj bere o pět měsíců zpátky, kdy Gotham byl… chtělo by se napsat prosperujícím městem, ale komiksoví fanoušci vědí, že to se o Gothamu nikdy napsat nedalo. Gotham je město zmítané zločinem. Prakticky jej ovládá maskovaný krutý gangster Red Hood, který šíří strach, beznaděj a auru nepolapitelnosti. Do města se ale po letech vrátil člověk, který by mohl zvrátit běh věcí a ukončit Red Hoodovu hrůzovládu – Bruce Wayne, pětadvacetiletý dědic místního finančního impéria, z něhož se během cestování po světě stal technicky i tělesně nadaný odhodlaný bojovník. Než se mu ale podaří šíleného Red Hooda zastavit, musí vyřešit problémy s vlastní identitou.
Hrdinou komiksu tak v rozporu s tvrzením přebalu není Batman, nýbrž Bruce Wayne, všestranně nadaný, avšak bezradný mladík, jehož musí nápad s kostýmem netopýřího monstra teprve osvítit. A právě v jeho postavě je Batman – Rok nula inovativní a ve srovnání s dosavadní představou Batmana osvěžující. Autor knihy Scott Snyder odhaluje původ temného rytíře ze stejného bodu, jako to udělal kdysi dávno Frank Miller v legendárním Roce jedna. Ten tematicky navazoval na jeho Návrat Temného rytíře, jímž zpopularizoval dnešní zachmuřenou podobu Batmana, z níž těžil jak Tim Burton v prvních dvou „batmanovkách,“ tak Christopher Nolan ve své temněrytířské trilogii a v současnosti snad i Zack Snyder v nastávajícím Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti. Tuto vizi rovněž následoval bezpočet komiksových autorů.
Bylo by bláhové domnívat se, že se komiks vyhne srovnávání právě s Millerovým Rokem jedna. Nevyhne. Už podle názvu, který na něj částečně odkazuje, to nemá ani v úmyslu. Nikdo nejspíš nepředpokládá, že by se Snyderovi povedlo vyrovnat Millerovi stran atmosféry, ikoničnosti postavy nebo temnoty. Té je v batmanovských komiksech dost a stále ji jen vršit je cesta nikam. Snyder to vzal tedy z jiného konce. V první řadě ubral na temnotě a pesimismu. Příběh se vyvíjí od beznadějně vypadajícího začátku k postupné katarzi. Rovněž se změnilo metodické uvažování Batmana. Už žádné hluboké ponory do zločincovy mysli, žádné uvažování o temnotě lidské duše. Nový Batman spoléhá hlavně na techniku. V komiksu se nezbytně objevují ohromující vynálezy, jejichž vzezření se pohybuje na hranici sci-fi a reálně vypadající techniky. A především se změnil Batman.
Snyderův Bruce Wayne je daleko od toho zamračeného sociopata, vedoucího ve svém zchátralém sídle depresivní monology, lkající několik dekád nad smrtí rodičů a osnující přesné plány. Tento Bruce Wayne je především idealista, který musí do role inteligentního a schopného superhrdiny teprve dozrát. Do té si musí rozmyslet, jak přesně chce zločin porážet, jak vést svůj „civilní“ i superhrdinský život, poradit si s futuristickou technikou, udělat pár chyb a celkově se projevit více jako lidská bytost, než jako ten bezchybný kamenný chrlič, kterého Batman „post-millerovské“ éry občas připomínal. Ke Snyderovu Batmanovi tentokrát nevzhlížíme jako k nedosažitelné božské entitě, ale vnímáme ho jako někoho, s kým se lze ztotožnit.
O to více vyniká kontrast mezi ním a Red Hoodem, o němž poučení komiksoví fandové vědí, že se časem promění na hodně důležitou postavu Batmanova universa. Na rozdíl od Batmana zůstává Red Hood onou nedosažitelnou postavou, tajemným, nemotivovaným a uvědomělým zlem bez tváře. Byť poučený čtenář jeho pravou tvář a skutečnou (částečně) identitu zná, působí stejně tajemně a zlotřile, jako ve známé formě. Jejich vzájemný paralelismus rozvíjí motiv Batmanova vývoje a boje s neustávajícím zločinem. Oč víc je Red Hood sadistický a neuchopitelný, tím spíše se Bruce mění z rozhněvaného mladého rváče v odhodlaného bojovníka s plánem.
Batmanovo celkové omlazení a proměna jeho vnitřních a vnějších problémů dávají jeho příběhům novou dynamiku. Je to nový způsob, jak známého superhrdinu vnímat a jak se k němu přiblížit z jiného úhlu. Doufejme, že stejně jako Millerova deprese mu i tento přístup vydrží dalších pár dekád.
Recenze vyšla na portálu Nafilmu.cz
