Krotitelé duchů (Ghostbusters) – Sexistická, antifeministická, rasistická a xenofobní skvadra – párová recenze

Recenze formou dialogu na očekávaný průšvih léta. Ale proč je to vlastně tak špatné? To vám s radostí vysvětlíme v následující párové recenzi, v níž se zabýváme stylem humoru, srovnáním s původními filmy a podstatou remaků.

Íla: Splnili Krotitelé duchů tvoje očekávání? Pokud jsi vůbec něco očekával…

Filip: Lepší otázka je, jestli jsem teda vážně něco očekával, protože kolem toho filmu byla tak zlá aura už od samého začátku, že jsem se připravil na nejhorší. Ale musím se přiznat, že párkrát jsem se uchechtl tam, kde to film chtěl.

Íla: Na druhou stranu, té zlé auře to nemůžeš mít za zlé, že se kolem Krotitelů vytvořila. Po zhlédnutí jsem rozhodně na straně aury.

Filip:  Asi bychom měli přejít k tomu, co bylo na filmu vlastně špatně. Mohli bychom prostě říct „všechno“ a jít domů, ale pojďme to probrat trochu detailněji a pokud možno bez emocí. Což nebude úplně jednoduché, protože jsme oba fanoušky původní dvojice filmů. Je pravda, že by se na tohle recenzent neměl ohlížet, ale vzhledem k tomu, že noví Krotitelé přímo cílí na fanoušky série prostřednictvím odkazů a cameí, nelze to ani přehlížet. Možná, že tím spíš je fér posuzovat nový film na základě tohoto srovnání. Co tě napadá jako první, když filmy srovnáš?

maxresdefault (2)

Íla: Především scénář, který vytvářel konzistentní děj s množstvím dobře načasovaných a vypointovaných vtípků i vizuálních gagů, jež byly chytře zakomponovány do příběhu a nijak ho nezpomalovaly ani nepůsobily, jako by tam nepatřily. Navíc první dva Krotitelé duchů přišli ve správnou dobu. Tehdy to byla neotřelá výpravná komedie s ucházejícími triky. Na nich se vážně vyřádili. Ale co v podstatě táhlo tuhle bezduchou zábavu s duchy, byli herci. Ústřední čtveřice se výborně doplňovala a dialogy měly jiskru. Navíc si každý nesl svůj osobitý charakter.

Filip: Což bylo možná dáno i tím, že dva z nich byli zároveň autory scénáře, takže si ty role víceméně psali na sebe.

Íla: A k tomu ještě Rick Moranis, představitel účetního Tullyho.

Filip: Když mluvíme o humoru a o tom, jak byl konzistentní s dějem, problém „trojky“ vidím právě v tom, že humor tam děj potlačuje. Všechno se na chvíli zastaví, aby postavy mohly říct vtip, který ani není dobrý. Ani nevím, na co se v tom filmu mám soustředit – na zápletku, efekty, vzájemné vztahy nebo to, že všichni jsou obhroublí pošuci? Protože já se nejvíc soustředil na to poslední.

Íla: V původních Krotitelích byly vtipy napasovány jako součást příběhu, mnoho z nich souviselo s interakcí s duchy. Scény s nimi představovaly hlavní vrcholy obou filmů. A to jak během řádění duchů ve střihových montážích, tak ke konci, kdy došlo k „boss fightům“.

Ghostbusters-2016-Trailer

Filip: A jak vidíš interakci s duchy ve trojce?

Íla: Ty už jsi podruhé použil označení „trojka“, ale asi by bylo dobré říct, že se o žádné pokračování nejedná, dokonce to není ani remake, ale ani reboot. Spíš bych to označila jako re-origin. Ale to s sebou rozhodně nenese optimistickou konotaci. Je to snaha udělat z osvědčeného tématu něco, co má být mnohem vytuněnější, stereotypně převrácené a tím i vtipnější. Ačkoli původní Krotitelé už byli a jsou nepřekonatelní. Přirovnala bych to třeba k remaku Angeliky, taky něco naprosto nepochopitelného, pokud si položíme otázku, proč to vzniklo? Jestli jen kvůli tomu převracení stereotypů, pak se novými Krotiteli ukázalo, že to ke kvalitně odvyprávěné komedii nestačí.

Filip: Problém s převracením stereotypů v tomto filmu je, že je jen obrací, ale nijak aktivně proti nim nebojuje. Chris Hemsworth hraje ve filmu mužskou verzi blbé blondýny, ale tím ti ten film jen říká, že blbé blondýny teda fakt existují, jen bez ohledu na pohlaví. Když mluvíme o účelu remaku, k tomu se obvykle pojí to, že přinesou nový pohled na látku. Restart Batmana přinesl nový koncept v tom, že ho ukázal v realističtějším světle, u Mouchy se Cronenberg vyřádil s konceptem body hororu, ale nemůžu přijít na to, s čím novým přicházejí noví Krotitelé.

Íla: Asi s tím, že nemáme krotitele, ale krotitelky. Jen bych ráda podotkla, že nemám nic proti změně rolí z mužských na ženské, přijde mi to jako dobrý i vtipný nápad. Ale realizace mi tento převrat ukázala v novém světle. Místo svěže pojatého, lehce feministického a rasisticky nekorektního humoru jdoucího proti konvencím vznikl jenom sexistický, antifeministický, rasismus podporující až xenofobní paskvil. Když říkám lehce feministický, nemyslím tím žádné dokazování rovnoprávnosti žen, ale vytvoření sympatických ženských hrdinek, které bych ráda sledovala a poslouchala jejich projev, který bude stejně jiskřivý, jako u původní mužské čtveřice.

ghostbusters-1

Filip: V čem vidíš hlavní problém nové čtveřice? V čem tě hlavně zklamaly?

Íla: Mají to být hláskující cool ženský, ale místo toho to jsou obludná stvoření, připomínající mužské verze stereotypních nerdů, k čemuž bych ráda dodala, že stereotypní nerdi obou pohlaví jsou ženštější než ony. Dokonce ani sexisticky laděné vtipy nejsou natolik humorné, aby se mohly pyšnit označením sexistické nebo aby proti tomu šly. Udám příklad – hlavní hrdinka Erin pracuje na univerzitě a chodí oblékaná jako knihovnice z prvních Krotitelů. Velmi sterilně. Na tom by vlastně ještě nebylo nic divného, dokud se neodehraje následující dialog mezi ní a děkanem.
Děkan: „Ohledně vašeho oblečení…“
Erin: „Moc sexy na akademickou půdu?“
Děkan: „To je jedno…“
Erin to myslí samozřejmě naprosto vážně. V tom má být ten vtip, že není oblečená vhodně ke svému postavení, přestože je, a sterilnost jejího výzoru už nenechala chladným ani děkana. Hrozná sranda, která vyvěrá přece z toho, že herečka Kristen Wiig k tomu dodá patřičný výraz. Měl by to být vtip, který jde proti sexismu, kdy herečka na plátně nemá na sobě něco sexy a není objektem touhy a podobných píčovin, přestože k tomu odkazuje. Ale díky tomuto neumětelství dané scény ve mne spíš vyvolala dojem, že chci nějaký sexistický vtip, aby za to tyhle kreatury zaplatily, protože to neumí podat s náležitou nadsázkou. Takové jsou všechny vtipy mezi ústřední čtveřicí. Ty herečky se v nich ztrácí. Vtipy se neúměrně prodlužují se snižující se vtipností. Především McCarthy hraje krotitelku, která vše bere doslova a v každém rádoby humorném vyjádření se rýpe, což má ten vtip ještě zvýraznit, ale efekt je opačný. I já jako žena bych raději viděla sexy kočku, než špatného komika.
Jak vnímáš humor ze strany hereček ty?

Filip: Za velký problém považuji hlavně to, že původní krotitelé byli živoucí postavy, ke kterým ten humor patřil. Navíc každý měl svůj typ humoru, u každého spočívala ta komika v něčem specifickém a vždycky to dávalo smysl. Krotitelky jsou oproti tomu v podstatě karikatury, a to jak původních postav, tak vědců obecně, žen, a vlastně i celého lidského pokolení. Jsou tam čistě proto, aby mohly dělat vtipy, necítíš s nimi, nefandíš jim, nezajímají tě. Jediný důvod, proč tam jsou, je ten, že jsou ošklivé a Paul Feig si myslel, že umí říkat vtipy. A to je vážně dost málo.

Íla: Účinkování v Saturday Night Live není vše, že? Krotitelé duchů jsou jako pořad Na stojáka. Tam by to mohlo fungovat.

Filip: To je dobrá připomínka. Ten film vlastně vypadá jenom jako série nesouvisejících skečů.

Íla: A mezi těmi skeči měly být zadostiučiněním pro fanoušky camea původních herců a hrátky s atributy původních filmů. Vidíme to tam rádi, protože nám to připomíná to dobré na Krotitelích, ale pro děj to kolikrát nemá opodstatnění. Například taxikář, kterého hraje Dan Aykroyd alias Ray Stantz, si vymění pár slov s Erin, ale jejich krátký rozhovor vůbec nesouvisí s vývojem narace a je tam jenom proto, aby měl Aykroyd svoje cameo. Místo, aby jeho postava humorně interagovala s krotitelkami, působí to spíš smutně, jako z nouze ctnost. Aspoň pro mě. To samé u Billa Murrayho. I když jeho postava vtipná není, uznávám, že na sebe strhává víc pozornosti, než opět všechny dámy. Ten film vlastně parazituje na původních Krotitelích, místo aby jim vzdával hold, což měl zřejmě v úmyslu.

Filip: Těch cameí je tam celkově asi šest, přičemž jediný, kdo je nějak důležitý pro děj, je duch zvaný Slimer.

maxresdefault (3)

Íla: Co se týká těch atributů, krotitelky mají taktéž detektor psychokinetické energie, který začne svítit a točit se, a vypadá jako růžové dildo. Jak moc si tuto souvislost uvědomovali tvůrci, mi není známo. Možná je to jen v mé hlavě. Ale zase to ukazuje na fakt, k jakým myšlenkovým hrůznostem mě film dovádí. Není to pocta, ale rakovina.

Filip: Napadá tě jedna scéna, která ti z celého filmu utkvěla?

Íla: Setkání se Slimerem, který krotitelkám ukradne auto. Je to jenom CGI, takže mi ho není líto jako živých herců v cameích, a jak už jsi zmínil, aspoň je pro děj trochu důležitý. A fanouškům důvěrně známý.

Filip: Za mě to bude asi scéna, která odkazuje na Batmana. Teda aspoň myslím, že odkazuje na Batmana. A nemyslím větu „Už vím, jak se cítí Batman.“

Íla: A taky Ozzy Osbourne, který tam říká „Sharon, jsem zase sjetej.“ To platí pro celý film.

CSFD  IMDb  Kinobox.cz

Hodnocení autorů:

[starreview tpl=16 size=’30‘]

USA, 2016, 117 min
Režie: Paul Feig
Scénář: Katie Dippold, Paul Feig
Kamera: Robert D. Yeoman
Hudba: Theodore Shapiro
Hrají: Melissa McCarthy, Kristen Wiig, Kate McKinnon, Leslie Jones, Cecily Strong, Chris Hemsworth, Bill Murray, Michael Kenneth Williams, Andy Garcia, Matt Walsh, Sigourney Weaver, Annie Potts, Dan Aykroyd, Elizabeth Perkins, Dan Castellaneta, Ernie Hudson, Toby Huss, Nate Corddry, Karan Soni, Mark Falvo, Sparrowhawk, Charles Dance

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště