KRRR! 70MM FILM FEST KRNOV – Hamlet a Indy vs. zbytek světa

Okolo krnovského festivalu KRRR! vzniklá aura jako „nejcinefilštějšího“ tuzemského festivalu se potvrdila i letos, kdy navzdory víceméně neatraktivnímu programu dorazila jakási stálá divácká základna. Stále je asi podstatné mluvit pouze o „základně“: jindy naplněné sály při předchozích ročnících byly teď sály při některých projekcích poloprázdné. Divácky atraktivní tituly letos do jisté míry vymizely a nahradily je takové filmy, jež by možná ani nikde uvedeny nebyly. Samosebou není 70mm nevyčerpatelný formát. Těchto vzniklých filmů je v kontextu všech ostatních formátů jen pouhý zlomek a zcela jistě se vyčerpávají dramaturgické možnosti. Pro příklad: posledním natáčeným filmem na 70mm se stal snímek Paula Thomase Andersona Mistr (2012) a až 16 let (!) před ním se natáčel jiný: Hamlet Kennetha Brannagha.

hamlet

Právě Hamlet, přes svou extrémní stopáž čítající 242 minut, byl vrcholným zážitkem. Na sledování náročný snímek, který v podstatě smazává rozdíly (specifika) mezi divadelní stylizací a filmovým zpracováním, a bere si z obou to nejlepší, aby vytvořil jakýsi bezešvý konstrukt. Nejsem si jistý, nakolik by Hamlet fungoval na klasickém formátu. Jisté je ovšem, že pokud divák nestíhal tempu dialogů (což by nebylo nic opovrženíhodného vzhledem k jazyku), stále oceňoval výbornou vizualizaci jednotlivých sekvencí, resp. přepečlivé mizanscény. Hamlet je jistě dílem doslovným, zároveň ovšem – tím, že při převedení z Shakespearova pera nic nepropustil – dílem absolutním.

Vedle velmi stěží sledovatelného (což není kvalitativní hledisko!) Hamleta byl druhý vrchol krnovského festivalu značně odlehčený. Na poslední chvíli se totiž podařilo sehnat kopii Indiana Jonese a poslední křížové výpravy, na kterou nepřekvapivě přišlo nejpočetnější diváctvo. Není se co divit: neuvěřitelně dynamický film s přemírou brilantních režijních nápadů musel každý docenit. Škoda, že KRRR! už nemůže v tomto případě pokračovat v tradici. Indiana Jones a Království křišťálové lebky na 70mm formát natočen nebyl. Sága se tak uzavřela dříve, než měla. I tak za to patří festivalové dramaturgii dík.

10-indiana-jones-the-last-crusade-3

Pokud dva předcházející odstavce byly vrcholy, zbytek byly spíše malé kopce. Sandálový epos Anthonyho Manna Pád říše římské je sice filmem s opulentní výpravou, stejně tak je ale vrcholně patetický a vlastně i roztomile hloupý. Svébytný žánr měl zcela určitě jiná zohledněníhodná díla. V kontextu Mannovy filmografie je Pád říše římské spíše „vedlejším produktem“, ve kterém zůstal dlužen své pověsti. Podobným vedlejším produktem se – vedle předchozích opusů Mostu přes řeku Kwai či Lawrence z Arábie – zdála být i Ryanova dcera Davida Leana. Ta je sice úmorným, přesto obrazově krásným dílem u nehož má skutečně takový formát smysl. Přílišný smysl už neměl u sovětské adaptace literární klasiky Anna Kareninová (1967) u níž bylo s podivem, proč vlastně byla na 70mm filmový pás vůbec natočena.

Příště bude ovšem jubilejní 10. ročník. Co to znamená? Vzhledem ke svému prvnímu většímu jubileu by mohl krnovský festival přinést skutečně podmanivou podívanou. Kdo se netěší, nemá rád filmy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště