Obrazor

Docela by mě zajímalo, jak budou vypadat děti, které budou společně vychovávat američtí manželé James a Ashleigh Jo Sizemoreovi. Protože který manželský pár se rozhodne posunout svůj vztah na úplně novou úroveň […]

Jasně, je tam barák a v něm straší. To znamená, že je to skoro to samé jako Sinister, V zajetí démonů a další podobné horory z poslední doby omílající ten samý námět, řekli byste si. Jenže to není tak úplně […]

Neobyčejný úspěch prvního Žralokonáda a jeho virální věhlas přispěly k tomu, že si tvůrci hbitě pospíšili s natočením dvojky. I ta do puntíku splňuje parametry laciné béčkové podívané, která je sice skrz naskrz […]

Se slovenskou filmovou produkcí se to má podobně jako s tou českou, takže povětšinou je to bída a jen občas vyvře na povrch něco nadprůměrného, někdy třeba dokonce skvělého (tak dvakrát do roka). Jedno je jisté – […]

Reptilicus je vskutku nejlepším dánským monster hororem, jde totiž o jediný dánský monster horor vůbec. Vznikl v roce 1961, nicméně je silně inspirovaný americkou produkcí 50. let, kdy díky strachu společnosti […]

Přestože byl americký horor Plod noci natočen až v roce 1990, je z něho patrná atmosféra béčkových snímků z 80. let, co se týče účesů, oblečení, dobové stylizace, ale i režie a filmového snímání. Jeho tvůrcem je […]

Nedávno měli v našich kinech premiéru Fízlové, hajzlové, černá komedie francouzského režiséra a skladatele elektronického techna Quentina Dupieuxe, známého též pod pseudonymem Oizo. Snímek vzbudil rozporuplné […]

Protože Mupeti nejsou v našich končinách kdovíjak známí, neškodí připomenout, o co vlastně jde. Na počátku byl animátor, režisér a vodič loutek Jim Henson (natočil např. snímky Labyrint či Temný krystal), který […]

Dva ne moc známí a ne zrovna přehnaně dobří američtí hororoví režiséři Lucky McKee a Chris Sivertson spojili loni své síly a natočili podle společného scénáře film, který by měl formálně připomínat […]

Řeč nebude o českém publicistickém televizním pořadu s Vlado Štanclem, nýbrž o novozélandské hororové komedii, ve které když vás rafne kudrnatá ovečka, tak zmutujete a stane se z vás ovčí zombie. Nebo umřete a […]

Americký horor Neutečeš (který je druhým filmem režiséra a scénáristy Davida Roberta Mitchella) funguje na nesmírně působivém námětu, který je děsivý už sám o sobě, a ani nemusíte film vidět, stačí slyšet o […]

Není to sice tak okaté jako v případě tureckých Hvězdných válek (neboli Dünyayi Kurtaran Adam), kde tvůrci neváhali použít do svého filmu pirátské záběry z Lucasových Star Wars a podmalovat je hudbou z Indiana […]

Celý svět je zamořen zombies poté, co se rozšíří nebezpečná droga přeměňující lidi na živé mrtvé. V apokalyptickém světě se napříč USA prohání ve svém voze hlavní hrdina jménem Hunter (příhodné jméno, jen co je pravda) a zombíky likviduje levou zadní, zatímco okolo sebe trousí cynické hlášky. Pak narazí na skupinku přeživších, které vede zabiják Jesus (Danny Trejo). Plán je jasný – dojet do města pro dostatek benzinu a odjet na malý ostrůvek, který možná zůstal nedotčený.


Je hezké, že si v dnešní době může natočit film už opravdu kdekdo. Stačí vlastnit kameru (nebo ji mít půjčenou), mít dost kamarádů, kteří se vám složí na rozpočet (údajně jeden milion dolarů) a nějakou druhořadou celebritu ve vedlejší roli, díky které se snímek podaří protlačit alespoň do DVD distribuce (a také byl promítán na festivalu v Montrealu). Počítačové triky a hudbu dělal pravděpodobně někdo na domácím počítači a v závěrečných titulcích je uvedeno takové množství producentů, že nemůže jít o nic jiného než o seznam režisérových přátel, kteří mu na film přispěli z dobré vůle po sto dolarech na osobu.
Hlavní hrdina je chodící parodie na Paula Walkera, Vina Diesela a Jasona Stathama v jednom. Nemá absolutně žádné charisma, je hrozně nesympatický a jeho rádoby drsné hlášky stojí za houby a jsou neuvěřitelně strašné. Neumí hrát a jeho image akčního hrdiny a tvrďáka je spíš k smíchu. Naprosto všechny své dialogy (včetně častého voiceoveru) sípe hlubokým hlasem (aby to znělo stylově), což má značný nežádoucí komický efekt. Co se týče zbývajících postav, tak jde o obvyklé stereotypy akčního zombie žánru (nechutný tlouštík, mladá kráska v džínových mini šortkách a její polodementní pubertální bratr, striptérka s půlkilem botoxu v těle a starý děda, který je vlastně úplně zbytečný a zcela postradatelný až na to, že jako jediný umí pilotovat letadlo). Jejich herecké výkony však nestojí za zmínku (resp. nestojí za zmínku tím, že by byly dobré). Danny Trejo je ve filmu asi pět minut.

Nejzoufalejší je ale zjevná snaha tvůrců natočit film tak, aby byl co nejvíc cool. Aby byl zdaleka nejvíc cool ze všech existujících filmů na světě. Působí to, jako by si režisér a scénárista sedli a vytvořili seznam všeho, co jim připadá stylové a efektní, a nic z toho se jim při natáčení nepodařilo tak, jak chtěli (jak trefně poznamenal kolega, který se u sledování filmu chytal za hlavu ještě víc, než já). Jejich film je totiž STRAŠLIVĚ NEVYDAŘENÝ PO ÚPLNĚ VŠECH STRÁNKÁCH, až je to s podivem. Po dlouhé úvaze jsem došel k závěru, že na Zombie Hunterovi není opravdu nic podařeného (kromě dvou kratičkých akčních scén s Dannym Trejem, které jsou natočené s růžovým filtrem a hraje při nich dubstep, což jim dodává jisté absurdní kouzlo). Režisér měl na růžovou barvu zřejmě nějakou úchylku, neboť růžovým nádechem se pyšní vícero scén, nemrtví mají růžovou až fialovou krev (která často stříká přímo do objektivu) a stejnou barvou jsou vyvedené i závěrečné titulky (úvodní si nepamatuji). Dále tu je mezi některými scénami asi půldruhého tuctu prolínaček, přičemž všechny vytvářejí kuriózní ohňový efekt, dělaný pravděpodobně v nějakém jednoduchém editačním programu.
Pro fanoušky hororových braků mezi vámi – brutální a krvavé scény nestojí moc za řeč a jdou celkem ruku v ruce s laciným lookem filmu. V zásadě si nepamatuji žádnou scénu, která by mi svou násilností utkvěla v hlavě (a to ani, když došlo na motorovou pilu). Nahota ve snímku sice je, ale ne taková, jakou byste si přáli.
Zkrátka jde o amatérské béčko nevalné kvality, které se bere příliš vážně a obsahuje minimum záměrného humoru, který by případně odlehčil nedostatek dramatičnosti, napětí, či akce. Ovšem hlášky hlavního hrdiny by si zasloužily zápis do zlatých análů scénáristických příruček, jak nepsat dialogy.
 CSFD  IMDb

Hodnocení autora:

[starreview tpl=16 size=’30‘]

Není to tak dávno, co se nám v Úchylově koutku objevil japonský gore výplach s názvem Mutant Girls Squad, a už tu máme další skvost od stejného tvůrce. Tentokrát je to ale ještě větší chuťovka – řádí tu totiž […]

Laciný horor Šílenství proutěného košíku natočil jako svůj debut režisér Frank Henenlotter, tvůrce pozdějších úchyláren jako Zvrhlá biologie či Mozková příhoda (která je mimochodem založená na podobném principu). Film vznikal o víkendech za poměrně nízký rozpočet (údajně 160 tisíc dolarů) a pracovali na něm spíš amatérští fanoušci a nadšenci než filmoví profesionálové. Vypráví o mladíkovi jménem Duane, který přijede do New Yorku a ubytuje se v hotelu, přičemž u sebe má jen tajemný proutěný koš na prádlo. Vypadá sice podezřele, nicméně kromě nápadného koše ho není z čeho podezřívat. Pak ale někdo začne systematicky vraždit newyorské doktory…


V podstatě se o celé zápletce můžete dočíst, kde chcete, takže i v této recenzi bude obsah onoho košíku vyslepičen, protože se v něm skrývá mimo jiné i hlavní téma filmu. Nicméně pokud se chcete nechat překvapovat dějovými zvraty a šokujícími odhaleními, tak následující text číst nemusíte a úplně si vystačíte s informací, že snímek je poměrně atmosférický, s pomalejším tempem a ochotnickými výkony, avšak zato s neobvyklým příběhem a pár zajímavými nápady, které zas tak často k vidění nejsou, díky čemuž Šílenství proutěného košíku stojí celkem za pozornost (na jedno zhlédnutí), pokud si tedy libujete v béčkových brakových hororech z 80. let.
Duane totiž v košíku skrývá svého bratra Beliala – znetvořené siamské dvojče, které bylo před lety během násilné operace odděleno od chlapcova těla, přičemž z něj zbyla jen zdeformovaná hlava a k ní připojené ruce. Duane v New Yorku pátrá po doktorce, která zákrok prováděla, aby se jí pomstil za to, co jeho bratrovi bezohledně provedla. Mezi oběma bratry panuje láskyplný vztah a Duane se svého hrůzu nahánějícího dvojčete ochranářsky zastává a komunikuje s ním napůl telepaticky. Jejich souznění a plán pomsty naruší až moment, kdy se Duane zamiluje do sličné sekretářky a žárlivý Belial začne narušovat Duaneovo soukromí a svobodné rozhodování.

Belial je vytvořen jako gumová loutka, která je rozpohybována ručně pookénkovou animací, případně plní funkci odpudivého maňáska. Jeho zpracování je samozřejmě nepřekvapivě velice amatérské a nepřesvědčivé a chvílemi i nechtěně směšné. Film funguje o něco lépe, dokud je obsah košíku zahalen závojem tajemna, jakmile je totiž Belial explicitně ukázán, napětí je v tahu.
Kromě hororu je u tohoto filmu na internetu uváděn i žánr komedie. To může být celkem matoucí, mnoho úspěšných pokusů o humor v něm totiž přítomno není, často ani náznakem. Film se sice pokouší být komediálně laděný a vykresluje některé konkrétní scény a situace komicky a s vtipnou nadsázkou, nicméně ve své snaze selhává na celé čáře a dobrý vtip abyste hledali lupou. Frank Henenlotter se popral s komediální polohou svých snímků o něco zdařileji až v pozdějších letech, u tohoto filmu je ale srandovně ujetý leda jeho samotný námět a hlavní zápletka. Je celkem možné, že po deseti pivech, ve správném rozpoložení a ve větší partě to začne být o něco vtipnější (film byl před lety promítán i na Festivalu otrlého diváka), nicméně v takových podmínkách začne být vtipné ledacos. Kdyby se film držel pouze žánru tradičního hororu, byl by výsledek pravděpodobně působivější a efektivnější.
Kuriozitou je, že Šílenství proutěného košíku se dočkalo hned dvou pokračování (od stejného režiséra, který se k nim ale hlásí jen velice nerad). Ta ale jen recyklují nápady z jedničky a přidávají další lacině vyhlížející monstra. A nestojí za vidění.
CSFD  IMDb  Kinobox.cz
Hodnocení autora:
[starreview tpl=16 size=’30‘]

Na vojenské škole je nevzhledný outsider Stanley (Clint Howard) neustále šikanován spolužáky i učiteli. Studenti mu ničí jeho projekty, ve sportovních aktivitách je všemi ponižován a za trest dostává na starost […]

Další skvost od tvůrců laskomin jako Tokyo Gore Police, Robo-geisha či Vampire Girl vs. Frankenstein Girl se jmenuje Mutant Girls Squad a vypráví o nesmělé a šikanované školačce, která se v den svých šestnáctých […]

Tento hongkongský příspěvek do celosvětové sbírky zábavného braku z roku 1983 je opravdu velmi šťavnatou a neotřelou záležitostí. Je originální a nesmírně vtipný, místy téměř k popukání. V podstatě je velká šance, […]

Nejdříve k ději, protože ten je hned po efektním názvu na tomto filmu z roku 1988 tím nejzábavnějším. Soukromý detektiv Jack vyšetřuje zmizení jednadvacetileté dívky a dostane se přitom na stopu skupině […]