Neutečeš (It Follows) – Smrt se blíží rychlostí chůze – recenze

Americký horor Neutečeš (který je druhým filmem režiséra a scénáristy Davida Roberta Mitchella) funguje na nesmírně působivém námětu, který je děsivý už sám o sobě, a ani nemusíte film vidět, stačí slyšet o principu, na kterém je vystavěn, a už vám běhá mráz po zádech. Tak jako hlavní hrdince, pohledné teenagerce Jay, která se jednoho dne od svého přítele nakazí během sexu pohlavně přenosnou kletbou, načež se jí začne zjevovat jakýsi duch/zombie (pro zjednodušení mu budu říkat Bubák), který se jí snaží zabít.


it-follows-cannes-2014-4

Bubák se řídí několika jednoduchými pravidly:

1)      Může na sebe vzít podobu úplně kohokoli, ale spatřit na vlastní oči ho mohou jen ti, kteří jsou současnými nositeli kletby, nebo jimi byli někdy v minulosti. Pro všechny ostatní je Bubák neviditelný.

2)      Jde po krku pouze tomu, kdo je současným nositelem kletby. Za svou obětí se přibližuje pozvolna, výhradně jen krokem. Pomalu, ale jistě. Ať jste kdekoli, tak on jde vaším směrem. Když ho spatříte, tak samozřejmě můžete odjet 200 kilometrů daleko a víte, že máte přinejmenším pár hodin klid, protože rychlostí chůze takovou vzdálenost dřív urazit nestihne. Ale dřív nebo později se vám stane, že se budete muset prospat, nebo že se dostanete do slepé uličky, nebo si na chvíli přestanete dávat pozor. A hlavně budete žít v neustálé nejistotě, s pocitem, že máte Bubáka v zádech. Protože když vás chytí, tak vás zabije. Brutálně.

3)      Když vás zabije, tak začne jít po člověku, který se v seznamu prokletých nachází přímo pod vámi (jako předposlední článek řetězce). Když zabije i toho, posune se na dalšího, který byl nositelem kletby předtím. A tak dále.

4)      Kletbu je možné přenést na někoho dalšího, a to skrze pohlavní styk. Takový jedinec se pak stane aktuálním nositelem kletby a Bubák půjde po něm. Hrozí však skutečnost zmíněná v bodě 3), že jestliže ho Bubák zabije, tak půjde zase po vás. (Kletbu je samozřejmě možné tímto způsobem předávat donekonečna.)

it-follows-cannes-2014-6

Že je svým novým přítelem zneužívána a sváděna jen proto, aby se dotyčný zbavil alespoň na chvíli kletby, dojde Jay až příliš pozdě (a jak by taky mohlo). Se svou sestrou a s kamarády se pak snaží z nezávidění hodné situace dostat, přičemž se ale musí mít neustále na pozoru před Bubákem. Každou chvíli se totiž na obzoru objeví nějaká divná postava, která si to šine rovnou k ní… A ostatní ji nevidí.

Námět filmu je přímo ďábelsky jednoduchý, avšak jeho účinnost je stoprocentní. Byla by z toho vynikající hororová historka k táboráku, nebo městská legenda. Originální nápad, který do tohoto žánru přivál svěží vítr. Neutečeš je navíc klasickým hororem, v němž je napětí budováno výhradně skrze tradiční prostředky, jako je atmosféra a strašidelné záběry na pomalu se přibližující individua, z čehož dokáže vytěžit opravdu hodně. Téměř žádné lekačky, naprosté minimum (záměrného) humoru, skoro žádné brutální scény nebo nechutnosti. Dokonce i krve je vyloženě poskrovnu, a kdybych vám ještě připsal, kolik lidí v průběhu filmu zemře, možná by vás to taky překvapilo. Takový záměr si zaslouží pochvalu a když už nic jiného, tak je Neutečeš po dlouhé době závanem něčeho nového a nevídaného.

sj_product_image_65_6_1532_7506

Problém je však ve scénáři. Děj je vyloženě hloupý a hlavní hrdinové, jakkoli s nimi může divák sympatizovat, se chovají jako idioti a nikdy je nenapadne to, co by napadlo každého. Nesvěří se rodičům se svými problémy, ani nikomu jinému (protože by jim údajně stejně nikdo nevěřil). Nenapadne je opustit kontinent a odstěhovat se do Evropy (což by jim asi zajistilo dost času a není vysvětleno, co by v takovém případě Bubák dělal). Sice se strachují o své zdraví, ale zároveň jim nedělá problém nerušeně spát pod širým nebem na otevřeném prostranství. A čeho chtěli dosáhnout v závěru snímku, když natahali okolo bazénu elektrospotřebiče, mi také nebylo úplně jasné.

Zároveň se poněkud omele ta idea se strašidelnou, pomalu se přibližující postavou. Když dojde na variaci na tuto scénu už poněkolikáté, tak už to není ani zdaleka tak strašidelné jako na začátku. Od poloviny dál jsem se bavil spíš tou představou, jakou frustraci asi musí prožívat onen Bubák, když pokaždé, kdy už má svou oběť téměř na dosah ruky, je spatřen a oběť s vyjeknutím upaluje co nejdál, takže hon musí započít znovu od začátku.

Kdyby byl tento solidní námět zpracován do podoby úderné hororové povídky, tak by to bylo asi úplně ideální. V této podobě, natažený do celovečerní stopáže, navíc s hloupě se chovajícími hrdiny, působí poněkud rozmělněně a nedostatečně silně. Nicméně, až po zhlédnutí filmu půjdete sami večer po ulici, tak se budete otáčet, jestli za vámi někdo nejde, to jo.

CSFD  IMDb

Hodnocení autora:

[starreview tpl=16 size=’30‘]

USA, 2014, 100 min
Režie:
David Robert Mitchell
Scénář: David Robert Mitchell
Kamera: Mike Gioulakis
Hrají: Maika Monroe, Keir Gilchrist, Jake Weary, Daniel Zovatto

Červenec 19, 2014

  • Mně zase třeba nedošlo, dle jaké logiky se Bubák převtěluje. Pokud mohl do kohokoli, tak by pak útěk před ním neměl smysl. Scéna u bazénu mě taky minula, navíc najednou fungovalo střelení do Bubákovy hlavy, zatímco to samé asi v půlce snímku nezabralo. Těšil jsem se na ten film asi rok, ale výsledek je pro mě spíš zklamáním. Dobrá recenze btw.

  • Napsat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *