Pátá vlna (The 5th Wave) – Konečně apokalypsa, ale to je bohužel vše – recenze
Však už to znáte! Mladá nezkušená, ale za každých okolností okouzlující, dospívající dívka bojuje o život v totalitním systému. Hlavní linií se nestává ani tak odpor proti represivním orgánům, ale především postupné budování milostného příběhu onoho děvčete, majícího v sobě kouzlo buď té nejobyčejnější obyčejnosti, anebo v lepším případě houževnatosti, což zastiňuje jakékoliv pochopení funkce světa, řízené tyranie či kastování a hierarchizace, v němž se tyto dramatické události odehrávají. Pokud se přistoupí na tuto hru, může být sledovaný boj příjemným zpestřením klišovité romance, která dostává ozvláštňující nádech pro vyvolené mladistvé publikum. Do zmíněné kategorie patří filmy, jako jsou Hunger Games či Divergence a jejich variovaná pokračování, anebo, nahradí-li se nezkušená dívka chlapcem, mohou sem být zařazeny snímky, ke kterým patří Dárce i Labyrint: Útěk. Co se týká předmětného snímku recenze Pátá vlna, není v jeho případě vše tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát.
Jakkoliv bagatelizující vyznívá předchozí odstavec, rozhodně jím nemá být těmto filmům upřena jakási zarputilost, s jakou přistupují k cílovému publiku, kdy „lehký“ styl co do jednoduchosti provedení dokáže zaujmout i širší publikum a vystačit si takto s dalšími pokračováními v podstatě toho samého. Postapokalyptický žánr ve filmu s mladými hrdiny, zpravidla kolem věku sladkých sedmnácti (šestnácti, patnácti, čtrnácti aj.) vzešel z knižního druhu literatury young adult, ale bývá také kombinován s new adult, který operuje s o něco staršími hrdiny ve věkovém rozmezí zhruba mezi 18-25 lety. Pro knižní předlohu je takovéto žánrové opatření celkem lichotivé, neboť takto zařazené knihy bývají oblíbené a hojně čtené, nejedna se poté stane bestsellerem. Převedení young adult literatury do filmové podoby už může být problém, protože není zpravidla o čem vyprávět, anebo je třeba spokojit se s lacinou romancí, kterých už byly natočeny tisíce. Atraktivním prvkem se proto stává dystopie, která už nabízí on zmíněný boj s ne/určitým systémem snažícím se zhatit poklidný život teenagerů. Proto musí být tyran přemožen a režim invertován, a to právě mladou nezkaženou generací, která nehodlá opakovat chyby svých rodičů a vytvoří tak nový lepší svět.
Všechny tyto zmíněné aspekty s sebou nese i film Pátá vlna režiséra J Blakesona. I zde je mladá obyčejná hrdinka Cassie Sullivanová (Chloë Grace Moretz) vtažena do víru osudu a musí přežít. K tomu se vydává zachránit svého pětiletého bratra Sama (Zackary Arthur), přičemž se seznamuje s tajemným a samo sebou okouzlujícím Evanem Walkerem (Alex Roe), do toho si ještě vede deník, v němž se nezapomene zmínit o platonické lásce k chlapci ze školy Benovi Parishovi (Nick Robinson). S Evanem se Cassie začíná postupně sbližovat, ale… naštěstí to není to hlavní, co vyzdvihuje tento snímek nad jiné postapokalyptické (young adult) filmy pro teenagery, které prošly světovými a tuzemskými kiny. Zde se jedná o skutečnou/pořádnou/nefalšovanou apokalypsu současného světa, které jsou všechny postavy přítomny. Zatímco např. v Hunger Games nebo Divergenci je starý svět nahrazen novým řádem a divák se spolu s hrdiny ocitá v jiném typu kakotopie s vytvořenými vládními orgány a kontrolními aparáty, které však fungují, v Páté vlně není žádný systém předem vytvořen, ale k jeho budování dochází až v průběhu. Otázkou však zůstává, jestli vojenský řád, vytvořený v Páté vlně, může být brán podoben „prezidentskému totalitnímu a tyranskému“ systému ve snímcích Hunger Games či Divergence. Z hlediska příběhu je zde zásadní rozdíl, zatímco v řečených filmech si chce člověk člověka podmanit, v Páté vlně má být člověk vyhuben tzv. „Jinými“ – mimozemskými bytostmi.
Absolutní eliminaci lidstva ve filmu předcházejí čtyři vlny přicházející podobně jako egyptské rány. Apokalypse je zde věnována značná, důležitá část, zároveň nabízí hlubší propracování příběhu a budování temné atmosféry plné beznaděje a napětí. Autor knihy Rick Yancey měl svou strategii dobře promyšlenou, když si ve svých prvotních knižních počinech, kterými jsou Fantastická dobrodružství Alfreda Kroppy a Pečeť Šalamounova vyzkoušel kombinaci fantasy a sci-fi a vytvářel tak svět akčního mladého hrdiny, který se z pozice losera vyšvihne v člověka, co něco dokáže vlastní pílí, ač bez extra schopností. Z ryze dětské a young adult literatury se poučil a pro Pátou vlnu vytáhl to nejatraktivnější, přičemž mnoho dalšího přidal. Sci-fi prvky převedl spolu s romancí do světa řízené destrukce, kde nelze věřit vůbec nikomu. Film poté představuje tuto apokalypsu pomocí čtyř vln – čtyř útoků na lidstvo a páté skryté. Prvním útokem je „tma“, kdy se veškeré zdroje energie stávají nefunkčními. Nefunguje síť, doprava či elektřina. Lidstvo je zkrátka katapultováno do 18. století. Druhou vlnu představuje umělé vytvoření obřích tsunami, které vyhladí jedince žijící v pobřežních městech a blízko vod. Třetí vlnou je modifikovaná ptačí chřipka, během níž umírá Cassiyna matka, starající se o nemocné. Čtvrtá vlna (ústící v pátou) je potom infiltrace „Jiných“ do těl lidí, čímž získávají důvěru a možnost lepšího zabíjení přeživších.
První část filmu Pátá vlna je věnována tomuto postupnému zániku světa očima hlavní hrdinky. Vše je divákovi zprostředkováno pomocí dlouhého flashbacku, místy přerušovaného záběry na Cassie plížící se lesem, kryjící se za stromy nebo prozkoumávající benzínovou stanici, kde dochází k dalšímu tvrdému střetu s realitou. Film je vlastně kombinací mixu předapo-, apo- a částečně post-apokalyptického žánru. Vyložené postapokalyptické pojetí, podobně jako např. v Šíleném Maxovi nebo v Cestě, tady však není, mnohem více se film svou atmosférou podobá spíše hernímu The Last of Us nebo Walking Dead: Michonne, které jsou sice postapokalyptickými hrami, ale motiv cesty člověka, který chce přežít v bezútěšném světě, v němž je nebezpečné mít spojence, je kombinován s úvahami, že vždy je na světě něco, pro co stojí bojovat a žít a co dává jedinci cíl, a tím pádem také motivaci, proč k němu jít a jak ho dosáhnout. Hlavní motivací nezkušené Cassie je záchrana jejího bratra, který je odvlečen spolu s dalšími dětmi do přípravného vojenského zařízení k výcviku malých zabijáků. Až potud je Pátá vlna velmi obstojným filmem a během všech příchozích vln zesiluje napětí. Jakmile se však přehoupne do své poloviny, přežívání Cassie v lese spolu s Evanem se odsouvá do pozadí a příběhová linie se zaměřuje na oddíl dětí vedených právě Cassiyným idolem Benem Parishem. Během jejich zásahu proti „Jiným“ dochází k zásadnímu odhalení, ale na povrch se vynořuje množství větších či menších nesrovnalostí, které výsledný dojem velmi kazí. Například snaha o vtipkování při střetu „milostného trojúhelníku“ Cassie-Bena-Evana působí spíš jako parodie na jakoukoliv romanci, navíc je absurdita situace podtržena deadlinem výbuchu vojenské stanice, avšak vůbec není vysvětleno, jakým způsobem se mohlo podařit jednomu z hrdinů v absolutně chráněném objektu „Jinými“ aktivovat připravené bomby?
Jedná se pouze o jeden střípek z mnoha. Nezbývá než se ptát, proč? Proč by to mělo zrovna takhle fungovat? A k čemu učit zabíjet děti, když „Jiní“ jsou mnohem rychlejší, bystřejší a silnější? Motivací tady je zase a znovu pouhé přílišné předimenzování prvků z young adult, kde je mladým dána mnohem větší důležitost, než by bylo vhodné. Přičemž Pátá vlna měla potenciál vše logicky vysvětlit a neuchylovat se k lacinému a lajdáckému zakončení. Jaké kouzlo bylo v Cassie, která je opravdu „tuctovým“ děvčetem, ale Chloë Grace Moretz jí vtiskla nezaměnitelný šarm, který předvedla už v Equalizerovi nebo v Carrie, či se dokázala povznést nad svou postavu, tak jako ve dvojici filmů Kick-Ass. Právě to putování a snaha zachránit svého bratra bez jiných úmyslů a s minimem romantiky (což je také dáno tím, že kniha je psána jako deník, ale to v tomto filmu nefunguje, takže myšlenek na „úžasnou“ osobu Evana je divák ušetřen) vytvářela z Páté vlny lepší film, než jakým byly předchozí postapokalyptické snahy. Není to vina režiséra Blakesona, ani vlastně autora předlohy Ricka Yanceyho, ale jakési normy, která byla vytvořena spolu s tímto žánrem pro mladistvé: ve výsledku vše zjednodušit, nesnažit se vysvětlit víc, než je nutné a přeorientovat se na mladé heterosexuální hrdiny, které spolu vytvářejí/vytvoří pár. Jejich cesta navíc neskončí dřív, než bude natočen poslední díl, což už bude ryzí postapokalyptický snímek s hrstkami přeživších. Přesto zůstává Pátá vlna zvláštním počinem, rozhodně temnějším a napínavějším, než její předchůdci.
Hodnocení autora:
[starreview tpl=16 size=’30‘]
Předloha: Rick Yancey (kniha)
Scénář: Susannah Grant, Akiva Goldsman, Jeff Pinkner
Kamera: Enrique Chediak
Hudba: Henry Jackman
Hrají: Chloë Grace Moretz, Nick Robinson, Maika Monroe, Liev Schreiber, Maggie Siff, Maria Bello, McKaley Miller, Ron Livingston, Tony Revolori, Hunter Denoyelles, E. Roger Mitchell, Terry Serpico, Marc John Jefferies, Alex Roe, Zackary Arthur, Michael Beasley, Jim Palmer, Bobby Batson
