Pátek třináctého (Friday the 13th) – Sex, drogy a mačeta – recenze
Když v roce 1980, dva roky po úspěšném Carpenterově Halloweenu, natočil Sean S. Cunningham nízkorozpočtový kasovní hit Pátek třináctého, neodstartoval jenom legendární sérii s Jasonem Vorheesem, mužem s hokejovou maskou a mačetou v boji proti volné morálce americké mládeže. Právě potvrzení komerčního potenciálu úspěšného Halloweenu totiž položilo základy k vzniku hororového subžánru „slasher“ – v osmdesátých letech velmi populárním a často napodobovaným „vyvražďovačkám“, které mají díky masovému rozšíření VHS (prodlužující vliv 80s filmů) stoupence a následovníky do současnosti, byť už ne v tak hojném zastoupení.
Prokletý letní tábor Crystal Lake se po sérii nevysvětlitelných či spíš nevysvětlených událostí chystá na začínající letní sezónu. Nový majitel najímá skupinu teenagerů jako pomocnou sílu při práci na znovuotevření a jako táborové vedoucí, přičemž velmi nešťastně volí jako datum setkání pátek třináctého. První obětí se hned v úvodu stává dívka, která se s batohem na zádech objevuje v motorestu u silnice a ptá se na cestu k táboru. U starousedlíků vzbuzuje údiv a rozrušení. Přestože se ji snaží varovat i místní podivín a její úmysly jí vymluvit, dívka jejich rady poněkud lehkovážně odmítá. Vzápětí však svého rozhodnutí trpce lituje a umírá, ještě než do kempu dorazí. Zbytek skupiny ji nijak vážně nepostrádá, seznamuje se s prostředím tábořiště a oddává se letním kratochvílím u jezera spojených s drogami a sexem. Příhodný okamžik pro tajemného násilníka lačnícího po krvi přichází ve chvíli, kdy začne zapadat slunce, pršet a jednotlivci se z různých více či méně zarážejících důvodů začínají od skupiny oddělovat. Mrtvá těla pak bez zjevných příčin přibývají a až poslední stojící hrdinka získává odpovědi na klíčové otázky – proč si někdo přeje, aby kemp zůstal zavřený, za co museli její přátelé zaplatit vlastními životy a proč právě v tento den? V napínavém vyvrcholení nakonec svého protivníka poráží a jako jediná přeživší tak v úplném závěru pootevře dveře pro případná pokračování.
Plochá a přesto dodnes hojně variovaná zápletka prakticky neumožňuje divákovi ztotožnění s nikým z hrdinů a mnohem podstatnější roli pro film tak hraje styl. Konkrétněji stylistické prostředky, jejichž pomocí se dosahuje dramatizace děje. Těmi je například trochu nekoncepční (přesto funkční) práce s ruční kamerou nebo hudbou. Soundtrack je využíván minimálně a slouží zpravidla ke gradaci atmosféry ve scénách předcházejících vraždám nebo při jejich aktu. Se samotnými vraždami je pak divák velmi detailně seznámen skrze četné hlediskové záběry z pozice vraha, avšak téměř do konce nezná jeho totožnost, podobu ani motivaci. Atraktivitu vražedných scén zvyšuje i velmi kvalitní vizualizace maskérem Tomem Savinim, velkou osobností gore eskamotáže osmdesátých let. Stejně jako Pátek třináctého předznamenává stylistické postupy příštích let, nepřehlédnutelně indikuje i další tendence hollywoodské kinematografie tohoto období. Snaha studií minimalizovat rizika ztráty obecně vedla mimo jiné k zaměření na mladé publikum (do dnes považované za klíč k úspěchu) a především k opakování všeho úspěšného ve formě nesčetných pokračování. Velký komerční úspěch prvního Pátku třináctého vedl k nastartování kultovní a finančně stále úspěšné série protínající celou dekádu. V následujícím období jsme tak mohli být téměř každý rok svědky promiskuitní ne zcela logicky uvažující mládeže trávící léto kouřením marihuany poblíž Křišťálového jezera. Mimo tyto zájmy jí pak byl samozřejmě společný co nejbizarnější způsob úmrtí za zvuku svištící mačety, harpuny nebo sekačky na trávu.
Od kvalitativní konzistence úvodních dílů série následuje postupný úpadek a šablonovitost, na začátku tisíciletí pak přichází její prozatímní konec. V roce 2009 se Pátek třináctého v souladu se současným trendem dočkal pokusu o reboot. Nispelův film sice komerčně nepropadl, ale oproti například Zombieho Halloweenu (2007) se přesto dodnes pokračování nedočkal.
Hodnocení autora:
[starreview tpl=16 size=’30‘]
Režie: Sean S. Cunningham
Hudba: Harry Manfredini
Hrají: Betsy Palmer, Adrienne King, Harry Crosby, Laurie Bartram, Jeannine Taylor, Kevin Bacon, Mark Nelson, Robbi Morgan, Peter Brouwer, Walt Gorney, Rex Everhart, Ronn Carroll, Ron Millkie, Willie Adams, Debra S. Hayes, Dorothy Kobs, Sally Anne Golden, Ken L. Parker, Mary Rocco, Ari Lehman, Irwin Keyes, Noel Cunningham
