Přehled premiér - 30. října 2014

Přehled premiér – 30. října 2014

Píší se léta páně roku 2014, dnes je středa 29. října a znovu vás seznámíme s filmy, které zítra vstoupí do kin. A protože právě skončil 18. ročník jihlavského festivalu, tak je logické začít právě dokumentem. Tím je film Jana Látala Česká pivní válka. Snímek je v podstatě koncipován jako rozborka jednoho z aspektů určujících naši národní identitu. Nepřekonatelná chuť na pivo je zde v kontextu našich reálných hrdinů vyobrazena jako vášeň, ba přímo smysl života.

Nejde ani tak o pivovarský průmysl: lásku k pivu tu vidíme ze spodních pater, očima snaživců, co se snaží o vlastní pivovar nebo zkrátka a dobře neprofesionálních degustátorů, jež jsou schopni o pivu psát knihy nebo skládat písně. Pokud si bez piva nedovedete představit život, pokud vám není cizí svérázný humor, který jako by z oka vypadl filmům Jiřího Menzela, tak s návštěvou kina rozhodně neváhejte. Pivu zdar.

Pivo ovšem nemají v lásce nacistické zombie, které – už podruhé, jak kdyby to jednou nestačilo – chtějí ovládnout svět. Asi není třeba dopodrobna říkat jakým způsobem. My můžeme hlavně doufat, že to pro Tommy Wirkolu bude již konečné řešení, protože třetí díl série, jejíž druhý díl vstupující do kina s názvem Dead Snow: Rudý vs. Mrtvý by byl už možná trochu přes čáru. Těšte se na spoustu krvavých cákanců způsobených smrtícím hajlováním a zakousáváním se náckovských čelistí do jakéhokoliv fragmentu křehkého lidského těla. Doufejme, že vyhraje dobro.

Do kin přichází i policejní komedie Falešní poldové. Aspoň, že už nejsou hajzlové. Více slov netřeba. Pokud čte Quentin Dupieux Obrazor, tak se určitě zasmál. Haha.

A co by to bylo za premiéry, kdyby tam nebyl nějaký náběh na artovku. Publikum rozhodně do sálů naláká i nový film Xaviera Dolana Mami!, který rozhodně nebude mít nouzi o úspěch. Hipsterský miláček nejen publika, ale i kritiků nám předvede ukřičenou poému o soužití hyperaktivního syna s divnou matkou. Proč divnou? Protože rodiče v Dolanových filmech jsou vždy divní. Ale krásně divní. A s kostičkovanými svetry a tlustými šálami. Já vím, je to klišé, ale chtěl jsem nějak naplnit počet znaků.

S divnými lidmi se tradičně vytasí i David Cronenberg, jehož film Mapy ke hvězdám v mnohém připomíná light verzi mistrovského díla Davida Lynche Mulholland Drive. Hollywood tu zde nepřipomíná nic menšího, než psychiatrickou léčebnu, kde má každý právo na to své psychické strádání, kde má každý právo být hovadem, chlastat, fetovat a souložit s kým se mu právě zlíbí. Normální jsou tu jen ti, co se vyhýbají Hollywoodu obloukem. Ve filmu tedy nikdo.

A normální není ani ten, kdo kličkuje Mezi náhrobními kameny. Liam Neeson je sice dobrý herec, ale tohle si mohl odpustit. Jediná škoda je, že film je originální jen po název filmu. Jinak tu máme sbírku žánrových klišé: vyléčený alkoholismus, soukromý detektiv pracující mimo instituci, možná mu i zavraždili ženu a děti… tak či tak, máme tu další post-noirovku.

Jako poslední do kin přichází žvýkačkovitě přebarevná animovaná halucinatorní nálož o létajících princeznách (WTF?) Winx Club – V tajemných hlubinách. Bude to větší bizarnost, než kdyby Xavier Dolan natočil uřvané melodrama o nacistických zombiích.