Robocop (RoboCop) – Docela povedený a nečernobílý remake – recenze
V kinech od: 6. února 2014
Policista neúnavně zasahuje proti zločinu. Vědci a lékaři z něj udělali neporazitelného kyborga, odolného vůči střelám, vyzbrojeného nejmodernějšími zbraněmi. Získá si velké jméno, přesto se uvnitř trápí vzpomínkami a promítá si hrůzy vlastní smrti. Přemýšlí o pomstě. Nebo lze ten film představit takto: máme rok 2028, nadnárodní konglomerát Omnicorp je lídrem v oblasti robotických technologií, jeho produkty využívají armády po celém světě. Na domácí půdě jsou ale stále považovány za příliš kontroverzní. Alex Murphy (Joel Kinnaman), policista se skvělými výsledky v boji s detroitskou kriminalitou, milující manžel a otec, byl smrtelně zraněn. Omnicorpu se tak nabízí jedinečná příležitost: zachránit špičkového policistu a stvořit Robocopa, napůl člověka, napůl stroj. Není to tedy pouhý stroj, ale někdo, s kým se veřejnost ztotožní – protože na rozdíl od „bezduché“ technologie má city. Tento perfektní protivník zločinců je nasazen na co největší počet případů, jenže uvnitř se nachází myslící lidská bytost, která nedokáže potlačit vzpomínky na minulost.
Jak vidno, příběhové kostry nového Robocopa brazilského filmaře Josého Padilhy se od původního počinu z roku 1987 od Paula Verhoevena příliš neliší. První RoboCop je krvavější, na dobu vzniku technicky takřka dokonalý, avšak i přes satirickou ódu na „nenásilnou“ Ameriku jsou tam charaktery postav černobílejší. José Padilha, režisér Elitní jednotky, je znám jako tvůrce příběhů, kde se sociální tematika mísí s akcí a naturalistickými scénami. Snahy hollywoodských producentů „unést a zkrotit“ svébytnou filmařskou osobnost jsou často mírně řečeno sporné, Padilha s nimi měl nemálo těžkosti, když se (často bezúspěšně) snažil prosazovat vlastní nápady.
Možná proto nový Robocop místy působí, jako by se tam akce ani tolik nahodila (ač je nesnímána kvalitně), jako by šlo jen o jakousi splněnou povinnost, přičemž režisér si více užívá delší konverzační pasáže. Jako kdyby štáb nevěděl, co přesně ve výsledku chce. Padilhův styl si vyžaduje něco reálnějšího – ale díky němu lze film brát vážně, takže nakonec ho lze hodnotit jako dobrou volbu. Snímek ironizuje společnost ukázkou silně pravičácké talk-show, ukázáním vlivu marketingu a hlavně kritizuje přetechnizovanou společnost, i když často jen mezi řádky. Posunem oproti originálu jsou nejednoznačné postavy (což je nezvyk u drahého blockbusteru), dialogy navíc opravdu nejsou ani trochu stupidní, právě naopak! Překvapivá je však přístupnost snímku, tomu je bohužel přizpůsobena utlumená syrovost oproti prvnímu filmu.
Robocop odkazuje i na zglobalizování světa, terorismus a na snahu Spojených států stylizovat se do role „politicky korektního světového policajta“. Verhoevenův počin se dal označit jako produkt americké kultury a současně její lehká parodie, Padilha je v narážkách na mechanizaci válek překvapivě doslovnější. Přítomny jsou i existenciální úvahy, nikoli však příliš odkazy na originál (kromě Poledourisovy hudební melodie), Padilha se snažil vydat vlastní cestou. Jedná se paradoxně o lidský film. Ukazuje i zhoubnost snahy tvářit se, že něco myslíme dobře.
Podstatné je, že José Padilha umí vzbudit divácký zájem o postavy a příběh. Největším kladem snímku jsou herci. Výjimkou je nudná a stále stejně se tvářící Abbie Cornish v roli manželky hlavního hrdiny. Typově (a herecky) by se na danou úlohu více hodily Carey Mulligan nebo Andrea Riseborough.
Tento remake je povedený, což není pravidlem. Tvůrci nezapomínají na psychologii. Můžeme si však klást oprávněnou otázku, proč se neustále točí předělávky filmů – to je na samostatnou reflexi, nicméně kvantita je taková, že už to začíná být únavné. Film může být skvělý, ale větší uznání si zaslouží tvůrci s kompletně vlastními nápady. Tuší producenti vysoké tržby? Nevím… Film bude zajímavější pro neznalce původního RoboCopa, ale ti asi nebudou mít důvod se na to do kin houfně hrnout. V tomto Robocopovi ale v rámci možností funguje vše. Herci jsou až nečekaně skvělí, a to včetně hlavního Joela Kinnamana a Michaela Keatona v úloze šéfa Omnicorpu. Samuel L. Jackson si svou roličku moderátora talk-show totálně užívá. Ale jednoznačně největší ovace si nepřekvapivě zaslouží Gary Oldman v roli lékaře-stvořitele Robocopa. Právě on dodává do příběhu pestřejší škálu emocí. Jít o jiný žánr, ceny ho jistě neminou. Na závěr pochválím kameru a snahu inteligentního režiséra omezit nezbytné klišoidní prvky na minimum.
Hodnocení autora:
[starreview tpl=16 size=’30‘]
Scénář: Nick Schenk, James Vanderbilt, Joshua Zetumer
Kamera: Lula Carvalho
Hudba: Pedro Bromfman
Hrají: Joel Kinnaman, Samuel L. Jackson, Gary Oldman, Abbie Cornish, Jay Baruchel, Michael Keaton, Jackie Earle Haley, Jennifer Ehle, Aimee Garcia, Michael Kenneth Williams, Zach Grenier, Marianne Jean-Baptiste, Marjan Neshat, Miguel Ferrer
