Sama nocí tmou (Girl Walks Home Alone at Night) – Pro pár tesáků navíc – recenze

V kinech od: 8. ledna 2014

Synopse Sama nocí tmou zní neodolatelně – první upírský íránský western, feminismus, Jarmusch i Lynch. Hra se žánry i (pop)kulturními odkazy může vyznívat snad až příliš okatě – jako úlitba určitým skupinám, jako manýra a hlavně jen jako chytrý marketingový tah. Výsledný film je však překvapivě kompaktní a nekompromisní. Černobílá kamera, podmanivá hudba a zpomalené záběry jsou přitažlivé a propracované, přesto zůstat pouze u líbivého povrchu by byla u tohoto filmu škoda. V symbolech zobrazuje celý současný svět.

 
rrr

Název odkazuje k dívčí postavě, přesto první, koho ve filmu vidíme, je mladík Arash (a jeho kocour). Arash nás seznamuje s prostředím, kterým je polorozpadlé Zkažené město, kdesi mezi Íránem a Kalifornií. Je to místo alá Sin City – prohnilé, nasáklé drogami a je nemožné z něj utéct. Nejdříve je z něj ukázána prostitutka a hromada mrtvol v lomu – což je skutečně příznačné. Arash městu zatím ještě nepodlehl, na rozdíl od svého otce, který se zadlužil u místního drogového distributora. Právě kvůli otci navíc Arash přichází o své krásné auto, na které si poctivě vydělal. Jedné noci se Arash setkává s dívkou v hidžábu. Vytváří se mezi nimi pouto, přestože bezejmenná dívka je ve skutečnosti nebezpečným predátorem – upírkou. Stylem může Sama nocí tmou připomínat film noir, přesto však dívka rozhodně není jen femme fatale. Spíše než jako milostný protějšek Arashe funguje jako druhý (na něm nezávislý) prvek vyprávění – dívka trestá lidi ze Zkaženého města, komunikuje se ztracenými dušemi a linie Arash/dívka se protínají jen letmo. Každý z nich má vlastní cíle a motivace, které nepotřebuje s tím druhým rozebírat – už jen kvůli tomu, že v tomto snímku se příliš nemluví. Hlavně dívka je mlčící postavou připomínající Eastwoodovy drsné hrdiny. To, že neznáme její jméno, není o upozadění a redukce její postavy čistě jen na nebezpečnou ženu – symbol. Naopak je to vědomá volba, která je diskutovaná i přímo ve filmu (Arashův otec komentuje, že jeho syn strávil noc s dívkou, jejíž jméno ani nezná).

Přestože dominující (alespoň v propagaci) je žánr upírské romance, daleko důležitější jsou vztahy Sama nocí tmou k westernu – alespoň pokud se budeme pohybovat na rovině metafor. Western totiž neznamená jen klobouky a koně, to jsou pouze rekvizity, které dobře nahradí hidžáb a stylové auto. Western jako klasický žánr symbolizuje hranici mezi starým a novým, mezi Západem a Východem, mezi primitivností (okouzlující avšak nesoucí nebezpečí) a nevyhnutelnou modernitou.

 Ca-agirlwalkhome-e

Západ a východ v tomto případě znamená Spojené státy a Írán. Režisérka Sama nocí tmou Ana Lily Amirpour je totiž íránského původu, přestože se narodila v Evropě a vyrostla v Americe, kde v současnosti také natáčí. Snímek si pohrává se žánrovostí, kterou však rozrušuje autorský subjekt, jenž v osobní/autorské rovině odkazuje k multikulturnímu původu režisérky i k jejím popkulturním vlivům. Sama nocí tmou je tak fascinující sledovat, protože je to jako procházka myslí a vývojem mladé ženy, která je obklopena množstvím nejrůznějších vlivů. Upíři, diskotéka, hipsterská móda a do toho White Lies, rozhovory o filmech a roztomilý kocour. Můžeme v tom lehce číst dospívání Amirpourové, ale stejně tak i univerzální pohled na mládí po roce 2000.

Dívka stejně jako mnozí westernoví hrdinové trestá bezpráví, přestože sama má do morálně neposkvrněného jedince daleko. Objektem jejího trestání jsou vždy krutí muži a rozhodně není náhodné, že je zabíjí oblečena do hidžábu. Mladá dívka se nachází v krajině nehostinné pro ženy a prozkoumává ji s odzbrojující feminitou. Ztvárnění dívky je prodchnuté smutkem i radostí z hudby a pohybu. Je v tom něco ušpiněného až upřímného – toužení po starých časech se mísí s obdivem k současnosti. Sama nocí tmou je plné metafor a krásných obrazů a lehko se dá představit, že se stane iniciačním artovým filmem pro spoustu dospívajících. A možná nejen pro ně.

CSFD  IMDb  Kinobox.cz

Hodnocení autora:

[starreview tpl=16 size=’30‘]

USA, 2014, 99 min
Režie:
Ana Lily Amirpour
Scénář: Ana Lily Amirpour
Kamera: Lyle Vincent
Hrají: Sheila Vand, Marshall Manesh, Mozhan Marnò, Dominic Rains, Reza Sixo Safai, Pej Vahdat, Arash Marandi

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště