The Collector – Zloděj vs. zabiják – recenze
Začíná to jako každý druhý laciný televizní thriller – nudně a nezajímavě. Hlavní hrdina Arkin pracuje jako technik montující na zakázku poplašná zařízení a zabezpečuje domy. Snaží se postarat o malou dcerku a manželku, která se (snad) zapletla s mafiány a musí splácet dluhy. Aby zajistil dostatek peněz, rozhodne se Arkin vykrást dům svého posledního zákazníka, obchodníka se šperky, jehož rodina shodou okolností zrovna odjela na dovolenou a který by měl mít v trezoru vzácný kámen značné hodnoty. Obvyklá zápletka.
Pozoruhodné to začne být ve chvíli, kdy Arkin zjistí, že rodinka na dovolenou ve skutečnosti neodjela a že si stejnou domácnost navíc vybral ke krvavým hrátkám psychopatický maskovaný zabiják. Ten nastražil po domě smrtící pasti a oběti spoutal, aby je mohl mučit a posléze zabít. Hlavní hrdina využije toho, že vrah nemá o jeho přítomnosti v domě ponětí a pokusí se co nejvíc jeho obyvatel zachránit před bolestnou smrtí.
Horor z roku 2009 je režijním debutem Marcuse Dunstana, člena scénáristického dua, které má za sebou scénáře k Pirani 3DD a k sériím Saw (od čtyřky dál) či Krvavá hostina. Na debut to není špatně natočené a je celkem překvapivé, že nejslabší je právě scénář, dle očekávání velmi nelogický, debilní a přitažený za vlasy. Je inspirován vším možným od zmíněného Saw přes Hostel po Pátek třináctého, nicméně splétá okoukané a tradiční motivy do originálnějšího celku. Nevzpomínám si, že bych někdy viděl ve filmu takhle rozehranou hru na kočku a několik myší odehrávající se prakticky v jednom domě.
Ke cti filmu slouží, že je poměrně hardcore a brutální. Obsahuje dokonce jedna hezká nahá prsa a rozhodně nešetří krví a vyhřezlými orgány. Co do šťavnatosti má hororovým fanouškům a milovníkům krvavých steaků co nabídnout, zvlášť když se dostanou ke slovu pasti, jako jsou hřeby schované pod schody, kyselina rozlitá po podlaze, nastražené medvědí pasti či tenká ocelová lanka natažená do chodby. Sice není absolutně jasné, kdy je tam vrah stihl nastražit (do domu přišel až po hlavním hrdinovi, kdy tam ještě žádné nebyly), ale na zábavnosti to snímku příliš neubírá.
Mnohem větší zádrhel spočívá v tom, že představitel hlavní role Josh Stewart není zrovna dvakrát výrazný či charismatický a není ani bůhví jak dobrý herec. Ostatně, v celém filmu hrají pouze víceméně neznámí herci. Takže alespoň není předem jasné, kdo všechno přežije a kdo ne…
S každou další minutou filmu se ale víc a víc projevuje, jak je vlastně děj filmu, na první pohled promyšlený a kuriózní, ve skutečnosti děravý, naivní a plný logických lapsů a nedostatků. Občas se někdo zachová jako neuvěřitelný idiot, což je pochopitelné u vedlejších postav, ale u hlavního hrdiny to zanechává nepříjemný dojem, zvlášť když v průběhu filmu neustále vykazuje známky vysoké inteligence tím, že vymýšlí sofistikované strategie, jak zabijáka odrovnat. A důvod, proč si vlastně záporák říká „The Collector“ (Sběratel), je dementní a nutně z něj dotyčný musí mít víc práce než užitku.
Zápletka je tedy působivá a stojí za pozornost, avšak děj samotný nebo charaktery postav už tak povedené nejsou. Zdařilá režie však zachraňuje kdeco a díky ní funguje napětí, brutální scény i moment překvapení. The Collector je tím pádem celkem zábavný a nenudí, čemuž napomáhá i sympatická stopáž.
Hodnocení autora:
[starreview tpl=16 size=’30‘]
Režie: Marcus Dunstan
Scénář: Patrick Melton, Marcus Dunstan
Hudba: Jerome Dillon
Hrají: Andrea Roth, Madeline Zima, Daniella Alonso, Robert Wisdom, Josh Stewart, Michael Reilly Burke, Juan Fernández, Karley Scott Collins, Hiro Koda, Gregory Alan Williams