Útěk z L.A. (Escape from L.A.) – Anti-blockbuster – retro
Nedoceněný snímek Johna Carpentera je pokračováním jeho slavného kousku Útěk z New Yorku, přičemž zachází mnohem dál v podvratných prvcích. Carpenterovy snímky obecně popírají konvence „slušného filmu,“ když nechává záporné postavy uniknout trestu (Halloween), na plno ukázat vraždu holčičky, zatímco předchozí zabití dospělého se odehraje mimo záběr (Přepadení 13. okrsku), nebo nechá proběhnout konec světa (Ve spárech šílenství). Útěk z L.A. popírá v první řadě blockbusterovou estetiku.
Film vypadá lacině i na rok 1996 a využívá takových kulis a propriet, že je na první dojem snadno zařaditelný do kategorie video-béček, které můžou maximálně osvěžit něčí večírek. Paradoxně o co upřímněji snímek působí, o to více v něm vyniká pohrdání tím, co chce vidět mainstreamový divák.
Film se odehrává v dystopické budoucnosti, kdy Spojeným státům vládne náboženský fanatik. Mimo zákon je vše, co se neslučuje s ideou zdravého životního stylu a katolických hodnot; nemanželský sex, cigarety, červené maso – vše je na podobné úrovni jako vražda, loupež či teroristický útok a existuje pro to jediná sankce – vyhoštění do Los Angeles, které se po ničivém zemětřesení oddělilo od zbytku Ameriky. Oproti USA vládne v L.A. absolutní anarchie. A právě na toto místo uteče prezidentova pubertální dcera se zbraní, která by mohla zásadně ovlivnit výsledek nadcházející třetí světové války. Protože L.A. je nebezpečná zóna a armádní jednotka by vzbudila nežádoucí pozornost, obrátí se autority na muže, jenž do L.A. stejně musí jít – bývalého elitního vojáka a nynějšího trestance Hada Plisskena (Kurt Russell), který úkol přijme výměnou za svobodu.
Carpenter postavil snímek na ideologickém konfliktu dvou přístupů – čistého nihilismu a tuhé totality, přičemž nihilismus se ukazuje jako totalita převlečená za svobodu. Příkladem je paralela prezidenta USA, vládnoucího až příliš železnou rukou, a hlavního antagonisty filmu, Cuervo Jonese, vůdce ozbrojené kliky v postapokalyptickém Los Angeles, které po ničivém zemětřesení slouží totalitnímu režimu jako odkladiště zločinců. Jones, vizuálně připomínající Che Guevaru, není vyobrazen jako rebel nebo opozice k diktatuře, ale jako další diktátor, vyžadující dodržování pravidel stejně tvrdě jako prezident.
Plisskenovo závěrečné vyřešení situace, které popře vše, co hrdinové blockbusterů obyčejně dělají, se jeví jako jediný skutečně nihilistický přístup. Ve výsledku však rozhodne o osudu světa stejně nekompromisně, jako prezident a Cuervo. Carpenter tím podvrací veškeré představy o fungování nihilismu a zamýšlí se nad svobodou jednotlivce, přičemž popírá možnost svobodné volby. Film se tak stává parafrází na western Hodný, zlý a ošklivý (na který se zde několikrát přímo odkazuje), v němž je hrdina vrcholem trojúhelníku tří chamtivců; přitom je sice nejsympatičtější, ale jeho motivy nejsou o nic čistší.
Film má kostru klasicky vyprávěného blockbusteru – hrdina zachraňuje svět do určitého deadlinu a vedle toho načne milostnou linii. Jenže linie skončí dříve, než začne, a záchrana světa je v tomto případě přinejmenším diskutabilní; v podstatě způsobí to, čemu měl původně zabránit. Jediným skutečným nihilistou snímku je tedy sám tvůrce.
Carpenter se Útěkem z L.A. vzdálil konvencím tak, jak to jen šlo. Jeho originalita nespočívá ve vymýšlení nových konceptů, naopak, využívá ty důvěrně známé, ale v závěru je zdeformuje do tvaru vztyčeného prostředníku, vystrčeného na každého, kdo od klasického filmu vyžaduje klasický průběh, klasického hrdinu i klasický konec.
Hodnocení autora:
[starreview tpl=16 size=’30‘]
Režie: John Carpenter
Scénář: John Carpenter, Debra Hill
Kamera: Gary B. Kibbe
Hudba: John Carpenter, Shirley Walker
Hrají: Kurt Russell, Steve Buscemi, Georges Corraface, Stacy Keach, Michelle Forbes, Pam Grier, Cliff Robertson, Valeria Golino, Peter Fonda, Paul Bartel, A. J. Langer, Bruce Campbell, Breckin Meyer, Robert Carradine, Leland Orser, Leo Lee, Caroleen Feeney, Al Leong, Peter Jason, Wyatt Russell, Thomas Rosales Jr., Julien Cesario
