Vejška – Osvobozující síla graffiti – recenze
V kinech od: 23. ledna 2014
Dlouhých sedm let trvalo, než „sklepácký“ režisér Tomáš Vorel st. (Kouř, Cesta z města) po komerčně úspěšném, ale kriticky rozpačitě přijatém Gymplu uvedl do kin pokračování s názvem Vejška, ve kterém hlavní role opět ztvárňují Tomáš Vorel ml. a Jiří Mádl. Ačkoliv se k pokračováním divácky úspěšných snímků nezřídka vážou spíše negativní hodnocení a soudy, tak Vejška příjemně překvapuje svým odklonem od souboru (ne)vtipných karikatur středoškolských stereotypů v Gymplu k detailnějšímu zaměření na některé problémové aspekty uvnitř života mladých lidí. Snímek tak není generační výpovědí (jakkoliv se toto tvrzení objevuje v některých ohlasech), která by se divákům snažila ukázat veškerou „pravdivou“ situaci dnešních mladých, ale dobře odvedeným pokračováním osudů dospělejších postav – byť se znepokojivě jednoznačnými hledisky.
Pravděpodobně nejpozitivnějším posunem od Gymplu je rezignace na čistě epizodickou strukturu vyprávění, která jen volně řadila noční dobrodružství Petra (Tomáš Vorel ml.) a Michala (Jiří Mádl) spolu s jejich následnými patáliemi ve škole do nepříliš soudržného příběhového celku plného „hláškovitých“ výkřiků bez výraznějšího vývoje postav a gradace příběhu. Vyprávění se tentokrát zaměřuje výhradně na Petra, jehož opakovaná snaha o přijetí na UMPRUM rámuje celý film a spolu s milostným vztahem mezi Petrem a Julií (Eva Josefíková) tvoří hlavní linii snímku. Zároveň však ještě kontrastuje s doplňující linií Michala studujícího na VŠE a řešícího všechny své potřeby otcovými penězi a kontakty. Jejich paralelní linie však komunikují na více úrovních než pouze na té školní, přičemž některé z nich variují či převrací motivy načrtnuté v Gymplu.
V osobních motivech se navrací motivy nevěry či problémů v rodině, ke kterým je ale u každého z hrdinů přistupováno značně odlišně. Zatímco Petrovy konflikty (s přítelkyní či matkou trpící alkoholismem) jsou rozvíjeny v důsledku vztahu příčina-následek, tak Michalova linie působí ve své nárazovosti víceméně staticky a plní tak především podpůrnou roli pro závěrečné vyvrcholení. Nejsilnější interakce mezi oběma hrdiny tak vzniká při společných snahách dostat svou writerskou činnost na respektovanou a komerčně přijímanou úroveň, přičemž se naplno dostává do popředí problematika zakázkové výroby a konflikt ve vztahu umělce (Petr) a obchodníka (Michal). Vorel se bez většího překvapení staví na stranu umělecké invence, která se snaží vzdorovat chladně smýšlejícímu modelu prodeje tvůrčích schopností jako pouhého prostředku pro obchodnické účely. Problémem však je, že snímek nabízí pouze jednostrannou optiku, což je důsledek poměrně důsledné charakterové hloubky na straně Petra a výrazné plochosti na straně Michala. Podobně jednostranná stanoviska pak zaujímá Vejška i v dalších motivech (především v pojetí ženských postav, které jsou buď neuvěřitelně naivní a slabé nebo zcela bezcitné).
Pokud lze Vorlovi v některých ohledech vyčítat významově jednoznačná hlediska vycházející z motivů a konfliktů napříč několika úrovněmi, tak stylisticky jde o hravý počin oscilující mezi všední rutinou ve dne a noční nevázaností a tvůrčí svobodou. Pakliže jsou denní scény snímány bez výraznějších stylistických prostředků a jejich umírněnost je podporována umísťováním děje do světlých prostor, tak noční sekvence si užívají svou nespoutanost pomocí práce s barevnými filtry, dynamickým střihem závislým na pohybu uvnitř rámu (především pak při honičkách policistů s writery) umocňovaným synchronizací s beaty hiphopového soundtracku, který pro snímek obstarali Vladimir 518 a DJ Mike Trafik. Ačkoliv se občas objevuje výtka, že soundtrack filmu stále dokola opakuje jednu ústřední skladbu Zdrhej a stává se tudíž neinvenčním, tak k těmto opakováním je potřeba zmínit, že se váže k opakujícímu se motivu ilegálního sprejování. Tudíž stejně jako jsou jednotlivě sprejerské akce variovány, je variován i komentující hudební podklad, díky čemuž se snímku daří tyto scény gradovat. Na vyšší úrovni pak plní podobnou úlohu jako ústřední skladba Gymplu, která nese název Z tvojí 1/4 (Indy a Wich feat. Vec, LA4 a Rytmus) a která reflektuje přímo dění na plátně. Zatímco se ale z Z tvojí 1/4 stejně jako Gympl uzavírá do vlastního uzavřeného světa několika obyvatel, jejichž rozhled končí na hranicích nejbližšího sousedství (resp. města), tak Zdrhej se nadneseně ztotožňuje s dalším znepokojivě zjednodušujícím hlediskem na problémy hrdinů. Vorlův film totiž vidí u systémových potíží naší společnosti jako jediné správné řešení opuštění domova a začátek nového života v zahraničí.
Vejška tak sice na významové rovině nepodává přesvědčivou komplexní reflexi současných poměrů, nýbrž se spokojí s poměrně přímočarým vývojem vyprávění svého příběhu. I díky tomu ale může diváka překvapit svým svižným tempem a hravou prací se stylistickými prostředky, jež ze snímku činí svěží podívanou. Bez problémů tak lze nejnovější Vorlův počin označit za vydařený snímek, který víc než solidně navazuje na svého předchůdce.
Hodnocení autora:
[starreview tpl=16 size=’30‘]
Režie: Tomáš Vorel st.
Scénář: Tomáš Vorel st., Pasta Oner
Kamera: Tomáš Vorel st.
Hrají: Tomáš Vorel ml., Jiří Mádl, Eva Josefíková, Marie Kružíková, Zuzana Bydžovská, Jakub Kohák, Jan Kraus, Ivana Chýlková, Filip Vorel, David Vávra, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel st., Václav Marhoul, Jan Slovák, Radomil Uhlíř, Tomáš Vaněk, Martina Gasparovičová-Bezoušková, Sabina Skalická, Vladimir 518, Jiří Fero Burda
Latest posts by Martin Kos (see all)
- Interstellar – Uvnitř času a vně rodiny – recenze - 11.11.2014
- Přehled premiér 31. července 2014 - 30.7.2014
- Ukradený diamant (1972) – Statická heistová odchylka - 24.7.2014