Zapomenuté dětství: Batman: The Animated Series – Podstata Batmana
Superhrdinská látka dnes nezažívá pouze obrodu, ale expanzi napříč různými médii. Útočí na diváka prostřednictvím kinopremiér nebo více či méně provázaných seriálů, které jsou pro tento článek důležitější. Pokud bychom měli vybrat postavu, která na poli superhrdinského filmu dokáže překvapit a nějakým způsobem „udat tempo,“ byl by to zcela jistě Batman. Na konci osmdesátých let odstartoval boom komiksovek, v roce 2005 potvrdil, že superhrdinské filmy můžou být vhodné pro vážného, psychoanalytického diváka, a stal se nepřímou inspirací pro seriál Arrow. V současnosti navíc nejenže způsobil, že se Benu Affleckovi v superhrdinském kostýmu už nikdo nesměje, ale zastínil všechny další aspekty posledního dobrodružství Supermana. Batman je jednoduše superhrdinou, který požívá nejvíce popularity. Čím je ale přesně tak výjimečný? Co jej staví nad cool Iron Mana, všemocného Supermana nebo drsňáckého Wolverina? Pokud divák nečte původní komiksy ve velkém, a přesto touží po této odpovědi, dají mu ji dosud natočené celovečerní filmy? Obávám se, že nikoliv. Žádný z natočených filmů zatím nevystihl kvality Temného rytíře tak, jako jeden televizní seriál. A teď nemyslím ten z let šedesátých.
Když v devadesátých letech minulého století vrcholila „batmánie“ a premiéra snímku Batman se vrací se blížila, přiživilo studio Warner bros. nebývalou popularitu animovaným seriálem s názvem Batman. Seriál se později dočkal jednoho přejmenování (The Adventures of Batman and Robin) a poté změnou designu postav, provázenou dalším přejmenováním (The New Batman Adventures), široké veřejnosti je ale znám pod názvem Batman: The Animated Series (Batman TAS). Na jeho výrobě spolupracovali animátor Bruce Timm a scenárista Paul Dini a společně vytvořili dílo, jež se dodnes vymyká standardům animovaného seriálu. Předně se seriál výtvarným pojetím blížil batmanovským filmům Tima Burtona; město Gotham se stalo ponurým, anonymním velkoměstem ve stylu filmů noir, městem, kde se nedoporučuje vycházet ven po setmění, ale v podstatě je to jedno, protože v tomhle městě jako by byla noc pořád. Čas se zde zastavil ve čtyřicátých letech, po ulicích projíždějí stará auta, která by stejně dobře mohla projíždět filmy Orsona Wellese, zároveň není problém zde narazit třeba na notebook. Aby atmosféra dekadentně vyhlížejícího města vynikla, rozhodl se Bruce Timm kreslit seriál na černý papír. Obzor plný temných mrakodrapů, rýsujících se proti krvavě rudé večerní obloze, vtiskl seriálu jedinečný styl, později přezdívaný dark deco. V tomto chmurném světě mají noc na povel gangsteři a šílenci, všichni se ale bojí jediného – Batmana.
Právě titulní město, potažmo celý fikční svět Batman TAS, je ve filmu stejně důležité, jako hlavní hrdina. Přístup k jeho postavám je první věcí, která animovaného Batmana dělí od současných superhrdinských seriálů, zaměřených na psychologii jedné postavy. Batman TAS nesoustředí vše pouze kolem Batmana, přestože jej často činí hlavním aktérem a řešitelem situací. V Batmanovi jsou často důležité „vedlejší“ postavy, hrdinové pro jednu epizodu. Můžeme namátkou vybrat hrdinu epizody The Man Who Killed the Batman, o nešikovném zlodějíčkovi, o němž se začne říkat, že zabil Batmana. Popřípadě obyčejného otce od rodiny z epizody Joker’s Favor, jehož život se změní v noční můru poté, co na dálnici předjede vůz arcipadoucha Jokera. Nebo dětský příběh I’ve got Batman in my Basement, jehož hrdinou je malý chlapec, který musí náhle chránit zraněného Temného rytíře před zlověstným gangsterem Tučňákem.
První série Batman TAS jsou plné postav, které bojují o své místo ve světě a nezřídka (vlastně vždy) potřebují Batmanovu pomoc. Tento prvek se však nevztahuje na náhodné kladné postavy, ale i na známé komiksové padouchy. Zloduši nikdy nejsou prvoplánově zlí (až na Jokera). Rozpolcený Two-Face je v podstatě tragická postava v zajetí své duševní poruchy a traumat, stejně jako schizofrenní Ventrilouquist. Harley Quinn, milenka Jokera, ve skrytu duše touží po normálním životě a v mrazivé epizodě Mad Love se představí jako oběť domácího násilí. Tučňák zase víceméně trpí svým znetvořením (jeho vzhled je v prvních sériích inspirován verzí z Batman se vrací) a v epizodě Birds of a Feather se stává objektem kruté hry společenské smetánky. Postavy z animovaného Batmana, ať už oběti či padouši, jsou veskrze lidé, kteří v určitém momentě ztratili kontrolu nad situací, topí se ve víru událostí a nezbývá jim než čekat, až jim z této šlamastyky Batman pomůže. Svým způsobem má tak Batman TAS blíže spíš k seriálům typu Příběhy Alfreda Hitchcocka či Krůček k vraždě, než k současným superhrdinským show jako Arrow nebo Daredevil.
Chmurný superhrdina se od jiných animovaných kolegů liší i v pojetí své postavy. Především to není hláskující tvrďák, demolující velkolepými souboji okolí a sklízející ovace. Na rozdíl od Supermana, jenž má všeobecnou slávu tak nějak automaticky zajištěnou, a Spider-Mana, který naopak nedostatkem společenského uznání celkem trpí, se Batman na veřejné mínění nijak neohlíží. Jeho kostým je cíleně navržený tak, aby zločince děsil, aby působil jako nadpřirozené monstrum, číhající ve stínech. Batman je ale především člověk, který se snaží pomáhat lidem a chránit je, bez ohledu na to, na jaké straně zákona stojí. Nedělá to kvůli pomstě nebo trestu, ale aby zajistil spravedlnost. Na rozdíl od svých kolegů a některých padouchů ale nemá žádné nadpřirozené schopnosti, a přestože je vycvičen v několika bojových uměních, sám při svých soubojích schytá nejednu ránu. Musí tedy často spoléhat na vlastní mozek. Většina soubojů se superpadouchy tak nekončí salvou ran, ale tím, že je Batman prostě přechytračí, použije deduktivní schopnosti a umění manipulace. Není to jen ranař, ale především idealista, schopný detektiv a v neposlední řadě dobrý člověk. A to jsou důvody, proč patří k nejlepším superhrdinům. Ne proto, že by mohl zastavit mimozemskou invazi a zachránit svět před další dobou ledovou, ale protože pomáhá víceméně obyčejným lidem a z vlastní zkušenosti ví, že za každou šílenou situací vězí něčí skrytá bolest. Jeho hlavní síla nespočívá v tom, že má nádherné hračky jako Michael Keaton, že se umí nepozorovaně plížit stíny a „po vetřelecku“ děsit zločince jako Christian Bale nebo zmrzačit velké množství padouchů na jeden zátah jako Ben Affleck, ale především v jeho empatii a intelektu srovnatelném se Sherlockem Holmesem. Pokud existuje superhrdinský seriál, který dokáže ve vší komplexnosti vykreslit nejen daného superhrdinu, ale i jeho svět, a který si zaslouží zařazení mezi nejlepší superhrdinské seriály vůbec, je to právě Batman: The Animated Series.
Hodnocení autora:
[starreview tpl=16 size=’30‘]
Předloha: Bob Kane (komiks), Bill Finger (komiks), Jerry Robinson (komiks)
Scénář: Eric Radomski, Bruce W. Timm, Garfield Reeves-Stevens, Judith Reeves-Stevens
Hudba: Nerida Tyson-Chew, James Stemple, Harvey Cohen, Carl Johnson, Kristopher Carter, Lolita Ritmanis, Michael McCuiston
Hrají: Kevin Conroy, Efrem Zimbalist Jr., Robert Costanzo, Mark Hamill, Richard Moll, Brock Peters, Adrienne Barbeau, Melissa Gilbert, Edward Asner, David Warner, Roddy McDowall, Diana Muldaur, Ron Perlman, Helen Slater, Clive Revill, John Glover, Dick Miller, Henry Silva, Weird Al Yankovic, Brad Garrett, Jason Marsden, Gregg Berger, Elizabeth Montgomery, Megan Mullally, Hector Elizondo, Joe Piscopo, Earl Boen, Robert Picardo, Heather Locklear, Andrea Martin, John Vernon, Peter Scolari, Leslie Easterbrook, Kimmy Robertson, Richard Dysart, Aron Kincaid, Bill McKinney, Scott Valentine, Khrystyne Haje, Nichelle Nichols, Brian Stokes Mitchell, Micky Dolenz, Joseph Campanella, Herb Edelman, Peter Jason, Roger Rose, Jay Thomas, Gary Frank, Mark L. Taylor, Lloyd Bochner, Tasia Valenza, Julie Brown, Steve Susskind, Robert DoQui, Joseph Maher, Alison La Placa, Brian George, Michael Ansara, Peter Mark Richman, Virginia Capers, Barry Dennen, Alan Oppenheimer, George Murdock, Steve Franken, Robert Ito, Richard Erdman, Victoria Carroll, Carmen Zapata, Mary McDonald-Lewis, Walter Olkewicz, William Bryant, Richard Jeni, Ian Patrick Williams, Jeff Doucette, Manu Tupou, Alan Rachins, Robert Ridgely, Richard Gautier, Marcelo Tubert