Zběsilost (Frenzy) – Londýnské spiklenectví osudu a náhody – recenze
Jak hrozivé jsou vaše nejstrašnější představy? Bývalý armádní plukovník letectva Richard Blaney se ve filmu Alfreda Hitchcocka Zběsilost svojí noční můře nejen přibližuje, ale patrně ji i ve všech ohledech hrůzy svoji absurditou překračuje. V současnosti zaměstnán jako barman přichází po hádce s majitelem o práci i o střechu nad hlavou. Následujícího rána pak dokonce zjišťuje, že je jediným podezřelým ze série rituálních vražd žen, které sužují Londýn. Co víc, ve svojí bezradnosti si zcela uvědomuje neschopnost nevinu prokázat. Svízelnost situace stále graduje, vraždy se točí kolem Richarda a po jeho bývalé manželce je uškrcena i současná přítelkyně. Když nenachází pomoci ani u přátel, je vyšetřováním k vraždám usvědčen a odsouzen na dvacet pět let v žaláři.
Příběh je vystavěn do několika částí, přičemž v té první máme díky omezenosti vyprávění a poskytnutým vodítkům všechny důvody se domnívat, že za „kravatovými“ vraždami opravdu nestojí nikdo jiný než válečný veterán. Sdílíme tedy pohled vyšetřujících policistů, jež všechny stopy vedou neomylně k Blaneymu. Všechny tyto dosavadní spekulace jsou však rozptýleny, když je divákovi poodhalena první vražda a především pravý pachatel. Zlomový okamžik uvozující prostřední část konečně umožňuje zosobnění s hlavním hrdinou. Čerstvě nabyté sympatie způsobují nový pohled na sérii událostí potvrzující zákon schválnosti a nešťastné indicie ukazující na nevinného. Přes Richardovu bezvýchodnost, která ho dovede až za mříže, mu dává naději charismatický vyšetřovatel ze Scotland Yardu, respektive jeho žena. Její intuice sice zjevně nestačí k tomu, aby odhalila, s jakou nevolí její muž přijímá její kontinentální večeře, na druhou stranu při jedné z nich v detektivovi zaseje nejistotu vedoucí k otázkám. Vyšetřování tak pokračuje a identita skutečného vraha je nakonec opravdu odhalena. Jako ostatně po dobu celého filmu má však i teď Blaney smůlu. Ve věznici mezitím zosnuje a stihne realizovat plán útěku a vydává se nespravedlnosti posledních dní potrestat na vlastní pěst. Závěrečná část je tak napínavě vyostřená dohra zobrazující smolaře Blaneyho na krvavé stezce a detektiva snažícího se jeho jméno očistit. Dopadení vraha může sice vše navrátit do relativně správných kolejí, byť hrdinova ztráta zaměstnání, domova, exmanželky a přátel je trvalého charakteru. To ale jen za předpokladu, že se uprchlý trestanec nedopustí žádného zločinu. A jelikož to je přesně to, co má v plánu, čas je jeho nepřítelem.
Zběsilost mistra thrilleru Alfreda Hitchcocka je důležitá především kvůli poměrně kladnému přijetí diváky i kritikou. Předchozí nevydařené filmy Roztažená opona a Topaz z let 1966 (respektive 1969) mohly působit dojmem, že tehdy téměř sedmdesátiletý režisér ztrácí svoje kouzlo. Zejména politický Topaz byl nejen svým námětem, ale zejména dvou a půl hodinovou stopáží a (v důsledku finančního neúspěchu Roztažené opony) minimálním rozpočtem výrazným odklonem od Hitchcockovy předchozí tvorby. Pravděpodobně z důvodu posledních neúspěchů byl Hitchcock nucen i v případě Zběsilosti pracovat s velmi omezenými finančními prostředky (2 miliony $), navrací se však ke svojí parketě. S minimálním počtem herců postupně buduje napětí a hutnou atmosféru. Divákovi nejen že odpírá důležité informace k rozklíčování zápletky, ale záměrně ho vede ke špatným závěrům a jeho chybnou dedukci mu následně odhaluje. Ve scénách znásilnění a vražd dokonce oproti svým standardům poněkud přitvrzuje. Nahota při znásilňování nebo likvidaci těl obětí je zobrazována znepokojivým a nepříjemným způsobem stejně jako naturalisticky působící akt škrcení.
Návratem k ověřeným metodám a úspěšnou variací oblíbeného tématu londýnského kata prostitutek Jacka Rozparovače si Hitchcock zajistil nejen slušnou recepci a poměrně slušný finanční zisk (16 milionů $), především ale ukázal, že ještě rozhodně nepatří do starého železa.
Hodnocení autora:
[starreview tpl=16 size=’30‘]
Režie: Alfred Hitchcock
Kamera: Gilbert Taylor
Hudba: Ron Goodwin
Hrají: Jon Finch, Alec McCowen, Barry Foster, Billie Whitelaw, Anna Massey, Jean Marsh, Alfred Hitchcock
